Zajímavosti

Výzva k modlitbě 

Milé sestry, milí bratři,
modleme se v předvelikonoční době za ty,

kdo jsou v ohrožení života, kdo se neobejdou bez pomoci druhých, kdo jsou na tom zle.
Jsou to lidé v naší blízkosti.

O některých víme dobře, o některých jen letmo a vzpomeneme si na ně občas.

Můžeme učinit o trochu více. Modleme se za ně.
A také jsou to lidé daleko od nás, lidé, které neznáme jménem.

O jejich utrpení se dozvídáme nejčastěji z médií.

A často žasneme, jak je možné, že jejich život bez domova, bez jídla a základní lékařské péče

je v tak obrovském protikladu s naším zabezpečeným způsobem života!
Modleme se ve shromážděních i v soukromí za ty, kdo se vracejí do válkou zničené Sýrie a hledají, jak žít dál.

Modleme se za změnu situace v Jemenu tak, aby se humanitární pomoc dostala k milionům těch, kdo umírají hlady.

A pamatujme i na další místa, další trpící.
Čiňme tak ve skvělé naději, že ten, jemuž patří všechna moc i sláva, totiž Kristus, má soucit s utrpením každého člověka,

vždyť na sobě zakusil utrpení i smrt.

A z Boží moci žije.

Požehnaný předvelikonoční čas

Synodní rada, Praha,7.3.2019

 

*****************************************************************************************************************************************************

 SBORY NAŠEHO SENIORÁTU  

POTŠTEJN:

První sbor obnovené Jednoty bratrské v českých zemích, založený již v roce 1870. Zpočátku se sbor scházel v soukromí, v roce 1871 díky zahraniční finanční pomoci zakoupil starší dům čp. 10, v němž si zřídil modlitebnu (dnes fara). Stávající kostel byl vystaven a otevřen v roce 1899.  V poválečném období sbor spravoval také kazatelské stanice v Kunvaldu, Rokytnici v Orlických Horách, Vamberku a Rychnově nad Kněžnou. Později také v Dobrušce. V letech 1998-99 v rámci schizmatu část potštejnského sboru vstoupila do Ochranovského seniorátu ČCE. Sbor ovšem přišel o své zázemí. Jednota bratrská vyprodala mobiliář Potštejnského kostela a zřídila zde sklad a dílnu. Původnímu sboru byl vstup odepřen. Historický kostelík a fara byly od Jednoty bratrské odkoupeny zpět v roce 2008, pomohla tomu široká ekumenická a zahraniční ekonomická pomoc.

KOBEROVY:  

Koberovský sbor vznikl ve třicátých letech 20. století jako kazatelská stanice železnobrodského sboru a v roce 1943 se spolu s kazatelskou stanicí Loučky osamostatnil; oficiální sídlo bylo tehdy v Loučkách. Plány na výstavbu sborového domu se nepodařilo realizovat a sbor se scházel v soukromých prostorách. Teprve roku 1965 si vystavěl malou modlitebnu (Smrčí 41).V současnosti jde o početně malý sbor. Členové sboru se dnes účastní bohoslužeb i biblických hodin v Železném Brodě a probíhá jednání o sloučení obou sborů.

 

JABLONEC NAD NISOU:  

V roce 1907 byl zakoupen dům v Mühlfeldgasse (dnes Máchova ulice) 766/29, truhlářská dílna v přízemí byla upravena na modlitebnu a spolkovou místnost. Život sboru totiž provázela široká a ekumenická spolková činnost. Samostatným farním sborem se Jablonec stal v roce 1910. Vystřídali se zde kazatelé J. Schiller, G. E. Schmidt a J. Voelkel. Ke sboru v Jablonci patřily kazatelské stanice v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Liberci. Po 2. světové válce německý sbor zaniká, protože většina členů byla odsunuta. Plynule však navazuje český sbor, jehož se jako správce ujímá kazatel V. Habr. Snažil se podchytit členy JB, kteří se stěhovali z vnitrozemí. Kazatelské stanice vznikají v Tanvaldu a na Smržovce. Dále zde jako kazatelé působili J. Halama jr., R. Kužel, J. Halama sr., K. E. Langerfeld, D. Kubíčková a A. Kracíková.

KOSTELÍK V KOŘENOVĚ: 

V roce 1903 vznikla kazatelská stanice Kořenov-Tesařov pro německé evangelíky luterské církve augsburského vyznání.  Farností patřili k Jablonci n. N. a ke kazatelské stanici s dnes rozpadlým kostelíkem v Dolní Smržovce. Shromažďovali se jednou měsíčně k bohoslužbám v hostinci Zvonice (Glockensteinbaude). Vedle občanů Rakouska -Uherska sem na bohoslužby přicházeli i evangelíci z území pruského Slezska, tedy z Německého císařství. V listopadu 1903 vznikl Spolek pro stavbu kostela. Plány na stavbu připravil architekt Otto Bartning (1883 – 1959), později proslulý stavitel sakrálních staveb. Základní kámen byl položen v den nanebevstoupení Páně 20. května 1909 a 20. října 1909 byla slavnost vysvěcení nového kostelíka. V silně skalnatém terénu byl okolo kostelíka roku 1911 založen i hřbitov.     Po konci druhé světové války získala kostelík do užívání Jednota bratrská. Asi v roce 1956 byl kostelík opraven a byl využíván pro letní bohoslužebná, ekumenicky otevřená shromáždění. Generální oprava kostelíka proběhla v roce 1968. Současný vlastník, Ochranovský seniorát při Českobratrské církvi evangelické zajistil v letech 2013 – 2016 celkovou rekonstrukci – interiér i exteriér. Vedle velkého počtu svateb se tu konají od začátku června do konce září pravidelné nedělní bohoslužby.

 

 

KONVENT 

Ze sborového dopisu Listopad 2018

výročního setkání seniorátu – konvent – v Praze:

Sešlo se celkem 18 hlasujících členů z osmi sborů, a další hosté. Zástupcem z Evropské kontinentální provincie (ECP) byla sestra Benigna Carstens, která vyřídila pozdravy od celého evropského ředitelství. ECP je nejen naší blízkou a duchovně spřízněnou provincií, ale zároveň naší provincií „supervizní“. (Každá misijní provincie má nějakou dohlížející, „supervizní“ provincii UF).

Konvent zároveň připravil a zaslal k výročí 90. narozenin dopis bratru Theo Gillovi, biskupu UF, který sídlí v Ochranově. Konvent také volil zástupce na synod ČCE pro další čtyři roky. Z řad duchovních byly zvoleny sestry E. Šormová a náhradnice H. Jalušková. Z řad starších pak sestry H. Hájková z Potštejna a náhradnice I. Votočková z Rovenska. Došlo také k volbě náhradníka Seniorátního výboru. Byla zvolena sestra A. Kracíková.

SV předložil výkaz hospodaření za rok 2017 a rámcový rozpočet na rok 2019. Vedle toho bylo schváleno rozdělení celocírkevních repartic (70.600,- Kč) a seniorátních repartic (65.000,- Kč) na jednotlivé sbory. Pro náš turnovský sbor je to celkem 34.000,- Kč. Seniorátní sbírky pro rok 2019 zůstávají stejné.

Zásadní otázkou byla žádost sboru v Koberovech o připojení ke sboru železnobrodskému. Blízkost těchto sborů je dána nejen geograficky, ale vychází z toho, že se obě společenství dlouhodobě setkávala. Už delší čas byla jedna neděle v měsíci společná v Železném Brodě. Splynutí obou sborů, jak navrhovala sborová rada a staršovstvo v Koberovech, je tedy logické i praktické. Konvent tento návrh schválil a bude postoupen synodu ČCE v příštím roce.

Příští zasedání konventu se koná 9. Listopadu 2019 v Jablonci nad Nisou.

 

 

 Prohlášení synodní rady Českobratrské církve evangelické ke stému výročí republiky.

Vznik Českobratrské církve evangelické je spjat se vznikem Československé republiky. Ta souvislost není nahodilá. Čeští evangelíci se tím nejen chopili příležitosti ke svému osamostatnění, nýbrž se také přihlásili k odpovědnosti za nově se utvářející demokratickou společnost.
V uplynulých 100 letech jsme tento odkaz někdy ztráceli ze zřetele, jindy zas nově objevovali a naplňovali. V současné době změn ve společnosti i v církvi je třeba si tuto odpovědnost připomínat.
Demokracie není samozřejmostí. Není ani jen formálním zřízením, nýbrž vztahem k druhým lidem a k okolnímu světu. Svoboda v demokracii znamená nejen názor mít a projevovat, nýbrž hledat v rozhovoru obecné dobro, nad výměnou názorů a postojů ctít kritérium pravdy a vždy mít ohled na slabé.
Naším národním zájmem není sebestředná uzavřenost, nepřátelská k okolí, nýbrž přátelství a spolupráce se všemi, kdo respektují lidskou důstojnost a práva a usilují o spravedlnost a pokoj.
Čerpejme inspiraci a sílu z Kristova evangelia a za naši republiku a její obyvatele se modleme.