AKTUALITY

KALENDÁŘ NA ZÁŘÍ 2022

JEDNOTA BRATRSKÁ – MORAVIAN CHURCH – HERRNHUTER BRÜDERUNITÄT – UNITAS FRATRUM

                     Každý rok losuje Seniorátní výbor Hesla pro jednotlivé sbory, emeritní kazatele, vdovy po kazatelích i pro vedení církve. 

                     Pro náš sbor bylo pro rok 2022 vylosováno heslo: 

 

Kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven

******************************************************************************************************************************************************************************************************************

neděle 4. září 12. Neděle po Trojici
    9:30 bohoslužby
    jednání staršovstva

středa 7. září 10:00 Dopoledne Na Sboře

neděle 11. září 13. Neděle po Trojici
    9:30 dětské bohoslužby - sborová neděle
    Sborová slavnost v Potštejně

neděle 18. září 14. Neděle po Trojici
    9:30 bohoslužby

středa 21. září 10:00 Dopoledne Na Sboře

neděle 25. září 15. Neděle po Trojici
    9:30 bohoslužby br. Slavka

 

AKTUALITY A INFORMACE:

 

z listu září 2022

300. VÝROČÍ ZALOŽENÍ OCHRANOVA
V květnovém dopise jsme představili ochranovskou modlitebnu. Tam jste
se dověděli, že byla postavena v letech 1756 1757. Pozorný čtenář se
jistě zeptá: „Kde se tedy scházeli do té doby?“ Odpověď zní, v kostele
v Berthelsdorfu.
Zatímco Ochranov je městečko, které vzniká v roce 1722 na
zelené louce“, Berthelsdorf, vesnička ležící asi dva kilometry od
Ochranova vznikla j ve 13. století a patřila rodu, z něhož pocházel M. L.
Zinzendorf. Hrabě ji zakoupil roku 1722 od své babičky. Tato vesnička je
tedy místem, odkud vycházeli první „Moravané“ k budování blízkého
Ochranova, ale zároveň je také místem, kde se odehrála zásadní událost
pro vznik Obnovené Jednoty. Tuto událost z roku 1727 si připomínáme 13.
srpna (žel v tomto roce toto výročí z Hesel vypadlo) a někdy bývá
nazývána jako „ochranovské letnice“. Zásadním způsobem totiž změnila
poněkud neutěšené poměry v začínajícím společenství. To totiž tvořili
vedle moravských exulantů také příslušníci dalších „konfesí“, lutherské i
reformované.
Ponoříme-li se do teologie těchto tří konfesí, zjistíme, že se v
mnohém liší. Otázky předurčení, křtu, Večeře Páně i další, není snadné
sladit“. A to byl problém tehdejšího nově vznikajícího společenství. A pak
přišel 13. srpen a společná Večeře Páně. V knížce Obrazy z dějin Jednoty
bratrské od Václava Vančury, kde jsou citace z dobových dokumentů
(Diária), o tom čteme toto:
„Dříve než jsme se odebrali do kostela, byla v Ochranově
proslovena krátká řeč o Večeři svaté. Na cestě potom mluvili jedni
s druhými, a zde i onde našli se dva, kteří se spojili. Kteří proti sobě něco
měli, ti si padli okolo krku a smířili se. V kostele byl počátek učiněn písní:
„Ó zprosti mne všech svazků hřícha…“ při čemž jistý bezbožný člověk, jenž
se celého jednání jako divák účastnil, byl v srdci cele potřen. Potom pan
Rothe udělil dvěma konfirmandkám právě apoštolské požehnání, celým
sborem dotvrzené. Hned na to všichni se sklonili před Bohem, začali
plakati a zpívat píseň: „Před tebou mysl moje kleká…“. Nebylo skoro ani
lze poznati, zpívají-li nebo pláčí. Když přezpívána píseň, modlili se někteří
bratří v moci Ducha a přednášeli Pánu naši společnou bídu; zvláště ho
prosili, aby nám dal býti účastníky toho pravého spasitelného řádu své
milosti, aby nedopustil, by některá duše byla od theologie krve a kříže, na
nichž jedině závisí naše vykoupení, svedena pohlížeti na pomoc ze sebe a
od svého dobrého.
Po uděleném odpuštění, před nímž ještě pan hrabě jakožto
představený Ochranova jménem celé církve vykonal zpověď, byla požívána
sv. Večeře se srdcem zkroušeným a ku Pánu pozdvihnutým; o dvanácté
hodině pak jedenkaždý šli jsme domů, jsouce velmi vzrušeni. Tento i
následující dni ztrávili jsme v tichosti a radosti, a učili se milovati“.

červenec / srpen

SBOROVÝ ŽIVOT O PRÁZDNINÁCH:
Jsou před námi prázdniny a dovolené. Pravidelně se ale scházíme
k bohoslužbám vždy v neděli v 9:30. Ostatní setkání, která bývají během
týdne, se obnoví až po prázdninách. Přejeme vám požehnaný letní čas.

KOSTELÍK V KOŘENOVĚ:
Připomínáme, že pravidelně se konají od začátku června do konce září
nedělní bohoslužby na kostelíku v Kořenově, vždy v 10 hodin. Střídají se
zde kazatelé z různých sborů a různých církví.

červen

SLAVNOSTI V OCHRANOVĚ:

Oslavy založení Ochranova probíhají vlastně celý letošní rok. Proto si některé
události a okolnosti přibližujeme v letošním Sborovém dopise. Zvláštní datum je
však 17. červen 1722 (viz březnový Sborový dopis). 

 

Byli jsme při tom, stojí pod fotografií části turnovského sboru. Při čem?
Asi všichni rozumíte, že při oslavách v Ochranově. V týdnu od neděle 12.
června do neděle 19. června proběhl vrchol oslav 300 let od založení
Ochranova. V neděli 12. 6. byly bohoslužby přenášeny rozhlasem a
televizí, ve čtvrtek se konaly tradiční hody lásky s čajem a bochánky, jak je
známe i my a pak přišel pátek. To památné datum 17. června. Přivítání
všech hostů, městská slavnost ve velkém sále kostela a nakonec krátká
„pouť“ k památníku na místě prvního poraženého stromu pro stavbu
Ochranova. Připomínám, že městečko Ochranov vzniklo jako bratrská
obec a bylo postaveno doslova „na zelené louce“. Proto velká sláva pro
celé město a mnoho návštěvníků a hostů z kulturní a společenské oblasti i
zástupci spřátelených samospráv. A samozřejmě mnoho bratrů a sester
z různých sborů Evropy i světa a také z různých církví. Při přivítání
v průběhu nedělních bohoslužeb bylo napočítáno hodně přes deset zemí,
které byly zastoupeny. A mezi hosty nemohli chybět ani zástupci našich
ochranovských sborů. Ve čtvrtek na Hody lásky zavítali hosté z Rovenska
pod Troskami, v pátek přijela skupina z Železného Brodu pronesli
pozdrav a předali dar při slavnosti u památníku – a zástupci Rady české
misijní provincie. A potom v neděli dorazila čtyři auta ze sboru v Turnově.
(Omlouvám se těm, kteří ne fotografii nejsou, ale takovou, kde bychom
všichni turnovští byli pohromadě, nikdo neudělal). Bohoslužby byly
slavnostní a pestré. Pěvecký chór na kruchtě, pěvecká skupina na pódiu,
společný zpěv i varhaní skladby (sbor má zcela nové varhany), krátký
vstup dětí i malá poutnická scénka. Centrem však bylo kázání biskupa
Theo Clemense. A došlo také na pozdravy hostů. Byla zastoupena i
Českobratrská církev evangelická v osobě členky Synodní rady sestry Jany
Šarounové a pozdravili představitelé z blízké i vzdálenější ekumény. Také
turnovský kazatel vystoupil za celou skupinu s krátkým pozdravem a
předal sboru vyřezávaného beránka, který je rozpoznávacím znakem
Unitas fratrum po celém světě. Po bohoslužbách káva v parčíku před
kostelem a mnoho rozhovorů se známými a někdy i dosud neznámými
přáteli. Nakonec jsme byli pozváni na oběd, který se podával v centru pro
handicapované. S velkou vděčností jsme se odpoledne vraceli do svých
domovů

pokračování červen

300. VÝROČÍ ZALOŽENÍ OCHRANOVA

 Výraznou dominantou Ochranova je vrch Hutberg s rozhlednou (372 m),
která „střeží“ rozsáhlý bratrský hřbitov. Tento hřbitov německy
Gottesacker „Boží pole“ je vlastně barokní park na úpatí Hutbergu.
Hřbitov byl založen v roce 1730. Název “Gottesacker” odráží víru, že
zesnulí jakoby zasetí na poli čekají na den vzkříšení. Od roku 1730 bylo na
tomto hřbitově pohřbeno více než 6000 lidí. Náhrobky jsou jednoduché
a navzájem si podobné. I dnes jsou zde pohřbíváni členové sboru rozděleni na
sestry a bratry, jako sedávali muži a ženy odděleně v modlitebně.

Jsou pochováváni v pořadí, v jakém „odcházejí domů“. Odchod domů – tak se
překládá německé Heimgegangen. Nejsou zde žádné rodinné hroby.
Nezdobené náhrobky ze saského pískovce symbolizují rovnost všech lidí
ve smrti a před naším Bohem. Pouze hroby rodiny Zinzendorfů byly v 18.
století zvýrazněny - pravděpodobně na znamení úcty k místnímu panstvu
- a nacházejí se na hlavní cestě k Altanu, rozhledně na vrcholu Hutbergu.
Hřbitov je neoddělitelně spjat s duchovním životem bratrského sboru.
Lidé se zde Shromažďují nejen při pohřbech, ale také každý rok o
velikonočním ránu. Slaví Ježíšovo vzkříšení ve společenství s našimi bratry
a sestrami, kteří již “odešli domů”. Při východu slunce se sbor a dechový
sbor sejdou ke krátké slavnostní bohoslužbě, při které je zvěstován
a oslavován vzkříšený Kristus.
Ochranovský hřbitov je považován za kulturní památku nadregionálního
významu, neboť podle jeho vzoru vznikla pohřebiště bratrských
společenství po celém světě.

 

 

….pokračování květen:

300. VÝROČÍ ZALOŽENÍ OCHRANOVA
Dnešní dominantou centra Ochranova je bezesporu Sborový sál (Kirchensaal).
Byl ale postaven v pozdějších letech, přesně v letech 1756 57.
Architektonický návrh provedl Sigismund August von Gersdorf ve stylu prostého
herrnhutského baroka na pravoúhlém půdorysu 15,9 x 33,7 m, s výškou 8,7 m.
Budova s mansardovou střechou je zakončena sanktusníkem (malá a štíhlá
věžička nacházející se na hřebeni střechy). V roce 1945 byl sál zničena požárem.
Současný vzhled je výsledkem detailní rekonstrukce z let 195053. Interiér je v
bílé barvě bez jakýchkoliv ozdob. Není zde žádný oltář, ani samostatná kazatelna,
jenom prostý stůl. I Večeře Páně je vysluhována z tohoto místa. Tak to známe
z našich modliteben. Pro muže a ženy byla modlitebna původně oddělena
uličkou mezi lavicemi na „stranu sester“ a „stranu bratrů“. I tuto tradici v našich
modlitebnách pamatují někteří starší členové. Ale stejně jako u nás tak také
v Ochranově tento zvyk byl již překonán. Šestiramenné lustry jsou kopiemi lustrů
z roku 1822 darovaných firmou Dürninger. Od roku 2015 probíhá sbírka na
rekonstrukci sálu v souvislosti s letošními oslavami 300 let Herrnhutu. V
souvislosti byla stavba ošetřena proti vlhkosti, rekonstruována podlaha,
vestavěna druhá kruchta a rekonstruovány varhany.
Wikipedie o stavební slohu říká toto: „Herrnhutské baroko nebo také bratrská
architektura je variantou barokního stavebního slohu, která vznikla v
polovině 18. století v Herrnhutu, odkud se v rámci misií šířila do celého světa.
Principy herrnhutského stylu z této doby se dají shrnout do ideálu „pravidelných
a prosvětlených“ staveb „bez tmavých koutů“. V roce 1756 zřídila Jednota
bratrská centrální komisi, která tento jednotný styl prosazovala ve všech
obecních sídlištích a koloniích. Potřeba se odlišit spojená s ušlechtilou
exkluzivitou byla vždy součástí dějin této církve. Prostá estetika je rozpoznatelná
nejen u jednotlivých domů a architektonických detailů, ale také v celkových
dispozicích bratrských obcí. „Prostota“ (Schlicht) je pojem, který pro označení
tohoto stylu používali sami herrnhutští. V případě parků však rádi následovali
nejnovější anglickou módu.[ Za tvůrce tohoto stylu je považován herrnhutský
stavitel Sigismund August von Gersdorf (17021777).[ Zatímco Herrnhut byl
modelem bratrské obce hlavně v náboženském smyslu, vlastním
architektonickým prototypem pro budování nových osad v diaspoře byl
Herrnhaag u Wetterau severně od Frankfurtu nad Mohanem, což
bylo sídliště uspořádané kolem centrálního studničního domu symbolizujícího
Krista.

z dubnového čísla:

300. VÝROČÍ ZALOŽENÍ OCHRANOVA
Připomněli jsme si již vůdčí osobu Moravských exulantů, Kristiána Davida. Dalším
v pořadí nemůže nebýt jejich dobrodinec, ochránce a pozdější biskup hrabě
Zinzendorf.
Nicolaus Ludwig hrabě z Zinzendorfu se narodil 26. května 1700 v Drážďanech.
Jeho plný titul zněl: „Mikuláš Ludvík, hrabě a pán z Zinzendorfu a Pottendorfu,
pán panství Frýdeckého, schöneckého, thürnsteinského a údolí Wachau, Jeho
Římského císařského Veličenstva nejvyšší dědičný lovčí v arcivévodství rakouském
pod Emží“. Jeho rodina tedy patřila k nejstarší rakouské šlechtě. Někteří
předkové přijali augsburské (lutherské) vyznání a jeho dědeček odešel pro
svobodu víry do Německa. Zinzendorfova maminka brzy ovdověla a přestěhovali
se proto k babičce do Grosshennersdorfu. Jejich přátelství s představitelem
německého pietismu J. Spenerem vedlo k tomu, že Zinzendorf pobýval v letech
1710 až 1716 v církevním zařízení v Halle. Už v mládí, ponejvíce pod vlivem své
babičky, se stal mužem hluboké osobní víry. V letech 1716 až 1719 studoval
práva ve Wittenbergu a později cestoval po Evropě. V roce 1722 koupil panství
Berthelsdorf a vstoupil do manželství s Erdmutou Dorotheou, hraběnkou z Reuss
Ebersdorfu. Jako vlastník Berthelsdorfu pak umožnil moravským exulantům
vybudovat nové městečko, Ochranov.
Utečenci z Moravy a postupně z dalších míst mu byli blízcí svojí upřímnou
vírou a zbožností. Neměl však v úmyslu zakládat novou církev, byť by byla
obnovením starého a významného reformního náboženského proudu. V tradici
lutherského pietismu měl představu církvičky v církvi (ecclesiola in ecclesia),
která může svojí živou a praktikující vírou přispět k obnově duchovního života
celé církve. Navzdory tomu se ale stal vůdčí osobností Obnovené Jednoty a
jejím biskupem. Byl ordinován 20. května 1737, jako druhý biskup Obnovené
Jednoty po Davidu Nitschmannovi. Zásadní roli hrály také jeho majetky. On
hradil „ze svého“ práci Jednoty i misijní zámořské cesty. To jej dokonce vedlo
v roce 1750 na pokraj bankrotu. On také stál u zrodu myšlenky „moravské“
misie. Od roku 1732, první misijní cesty do Západní Indie, až po jeho skon v roce
1760. Musíme připomenout, že jemu také vděčíme za denní Hesla, která jsou
dnes rozšířená po celém světě.

 

z březnového čísla

DEN SESTER:

Opět se sejdou sestry našeho seniorátu, tentokrát v Potštejně v sobotu 23. dubna 2022. Začátek v 10.00 hod.
Program:
Biblické zamyšlení
přednáška PhDr. Marie Rybářové
„ Nové pohledy na starší generaci“
Diskuse k přednášce
Vyhlášení sbírky
Přednáška s promítáním: Naše cestování po Islandu - manželé Běťákovi
Zpráva ze sborů Ochranovského seniorátu

SBOROVÁ RADA:
K pravidelné sborovému shromáždění se sejdeme v neděli 27. března v rámci
nedělních bohoslužeb. Vyslechneme zprávu staršovstva o životě sboru za
uplynulý rok i zprávu o sborovém hospodaření. Toto setkání je příležitostí
k promýšlení naší sborové budoucnosti.

z unorového čísla

 300. VÝROČÍ ZALOŽENÍ OCHRANOVA
Už v lednu jsme si připomněli, že vůdčí osobou Moravských exulantů byl Kristián
DAVID, (též Christian), * 17. 2. 1692 Ženklava u Nového Jičína, † 3. 2. 1751
Herrnhut.
Pocházel z národnostně smíšeného manželství. Otec byl Čech, matka Němka.
(Někdy se udává chybné datum Davidova narození 1690 nebo 1691.) Rodiče byli
katolického vyznání, ale David sám se od mládí zajímal o protestantismus. Živil se
jako tesař (vyučil se v nedalekých Životicích), neznámo kdy odešel do světa. 1715
byl doložen v pruské armádě při obléhání Stralsundu. 1722 získal saského
hraběte Nikolause Ludwiga Zinzendorfa pro myšlenku zřízení osady pro
nekatolické emigranty z Moravy. Ta dostala název Herrnhut. První strom na jejím
místě David pokácel 17. 6. 1722. (Sekeru, kterou tak učinil, dodnes pietně
uchovávají v ochranovském muzeu.) Původně tam žilo 10 emigrantských rodin,
ale i zásluhou opakovaných Davidových cest na Moravu, zejména do Suchdola
nad Odrou a Kunína, bylo umožněno přesídlení mnoha dalších – mezi nimi byli i
bratři Nitschmannové (David Nitschmann se později stal prvním biskupem
obnovené Jednoty bratrské) či Zeisbergerové (David Zeisberger proslul jako
misionář u severoamerických indiánů). V květnu 1727 byla přijata tzv.
herrnhutská ústava a zvolen sbor starších, jehož členem se stal i David.
V dalších letech David soustředil činnost na misijní působení: 1729 navštívil
Livonsko, později Nizozemsko (Herrendyk) a Švýcarsko. 1733 byl vyslán spolu s
bratranci N. a Ch. Stachovými do Grónska, které navštívil jako první Čech; setkal
se i s tzv. apoštolem Grónska H. Egedem, v létě 1734 podnikl cestu i do dalších
misií v Christianshåbu a na ostrově Disko. Do Evropy se vrátil 1735, cestu na
největší ostrov světa opakoval ještě dvakrát, 1746 a 1749, kdy tu také vysvětil
kostel jednoty bratrské v osadě Ny Herrnhut (nyní Noorliit) poblíž Godthåbu
(Nuuk); budova tehdejší misie je dnes hlavním sídlem grónské univerzity. 1749
David rovněž navštívil bratrské osady v americké Pensylvánii (Bethlehem,
Nazareth).
Již jeho současníci mu přezdívali moravský Mojžíš či apoštol, proslul jako
vynikající kazatel – mj. přímo ovlivnil zakladatele metodistické církve Johna
Wesleyho.

z lednového čísla 2022

300. VÝROČÍ ZALOŽENÍ OCHRANOVA

Máme 15. červen 1722. Při blátivé silnici, vedoucí z Löbau do Žitavy v Horní
Lužici, stojí hlouček lidí. Les patří k velkostatku v Berthelsdorfu. Nejvýznamnější
osobou ve shromáždění je hraběcí správce, pan Johann Georg Heitz, zbožný a
přitom hospodářsky zdatný pán, jejž majitel velkostatku, mladý hrabě
z Zinzendorfu poznal v Oberbirgu v kraji franckém, kde spravoval statky jeho
tety, paní hraběnky von Polheim Uprchlické rodiny s malými dětmi,
Moravany, sem přivedl tesař Christian David a jeden zhořelecký měšťan… Dne
17. června byly pak označeny stromy, určené ke skácení a ke stavbě, a
s kácením bylo hned započato. Pan správce Heitz poslal z Berthelsdorfu několik
dělníků, aby pomáhali při dopravě dřeva na staveniště. Vykládal už dříve, jak by
bylo radno stavět nové městečko hned hezky čtvercovitě a že by ta nákladná
studně měla být uprostřed náměstí, atd. Zkrátka pan Heitz viděl v duchu již
hotové městečko, vyrůstající utěšeně pod ochranou Páně („unter des Herren
Hut“)… Moravané: Christian David, Augustin Neisser a Jakub Neisser se pustili
do práce s pravou odvahou víry… V říjnu se mohli lidé již nestěhovati do
nového domu, který byl pak začátkem listopadu slavnostně vysvěcen, při čemž
pan Heitz a Christian David nadšeně mluvili o slávě města Božího
Panu správci Heitzovi tane však na mysli nejen hezounké a dobře prosperující
městečko; on myslí na město Boží, které by svítilo daleko do okolí! Tuto
myšlenku vyjádřil pak i farář Schäfer ze Zhořelce, když při uvádění faráře
Rotheho do berthelsdorfského úřadu dne 22. srpna 1722 prohlásil přímo
prorocky: „Na těchto pahrbcích si Pán Bůh rozsvítí světlo, které bude svítiti celé
zemi; o tom jsem svou živou vírou přesvědčen.“
(podle knížky Jindřicha Schillera: Vypravujeme si o obnovené Jednotě)

 

z prosince 2021

ADVENT je prvním obdobím církevního (liturgického) roku. Délka adventního
období je vymezena čtyřmi adventními nedělemi, přičemž čtvrtá adventní
neděle předchází Slavnosti Narození Páně (25. prosince). První adventní
neděle, kterou období začíná, tedy připadá na některý z dnů v rozmezí 27.
listopadu - 3. prosince. Čtvrtá adventní neděle naopak může připadnout na
24. prosince. Vánoční doba, která na advent navazuje, začíná po západu
slunce Štědrého večera.
Významnými dny adventu jsou v liturgickém kalendáři mimo neděle svátky sv.
Barbory (4. prosince), sv. Mikuláše (6. prosince), Slavnost Neposkvrněného
početí Panny Marie (8. prosince) a svátek sv. Lucie (13. prosince).
V adventním období si křesťané připomínají dva příchody Ježíše Krista. Tomu
druhému (na konci časů) věnují první část adventní doby do 16. prosince
(zaměření liturgie i biblických textů k tzv. Poslednímu soudu, připomínka
důstojnosti člověka a jeho povolání k péči o svět a dobro všech lidí). Druhá
část adventu je zaměřena na bezprostřední přípravu na narození Ježíše Krista
(první příchod). Změnu rázu adventní doby podtrhuje i třetí adventní neděle,
nazývaná Gaudete (radostná).
Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má původ
v obchodním ruchu před Vánoci a s církevním rokem nebo tradicí nemá
žádnou souvislost

 

z listopadového čísla:

Do dalších dvaceti, třiceti … let v novém sborovém domě Sborová slavnost k dvacátému výročí otevření modlitebny v historickém objektu Na sboře je jistě příležitost k vyjádření vděčnosti, ale také k zamyšlení nad budoucností sboru. Jistě si v životě klademe otázku „co dál“, „jak dál“. Snažíme se formulovat vize a k jejich dosažení se snažíme formulovat strategii, jak se k uskutečnění vizí dopracovat. Profesionálové v tvorbě vizí provádějí nejprve tak zvanou „SWOT- analýzu“ ke stanovení výchozích podmínek. Zkoumají nejprve slabé a silné stránky dané společnosti, což je jakési vnitřní hodnocení, a pak hodnotí hrozby a příležitosti, což je hodnocení vnějších podmínek pro výhled do budoucnosti. Jaké jsou slabé a silné stránky sboru?. Asi každý z nás u sebe umí najít, kde má slabá místa ve svém životě i ve vztahu ke sboru. Silnou stránkou je sborová vzájemnost, ochota pomoci, ale především víra, láska a naděje, to jsou tři silné pilíře v životě sboru. Kromě těchto zmíněných „vnitřních“ vlivů jsou pro budoucnost sboru důležité vlivy vnější, tj. hrozby a příležitosti. Co nám hrozí? Především postupující rozdělování společnosti a to jak sociální, politické, generační, vzdělanostní apod. A jaké máme příležitosti? Máme u nás svobodu slova, sociální sítě, sociální služby, nová media a technologie. Jenže nad vnějšími i vnitřními vlivy v případě života křesťanského sboru stojí otázka: „Co od nás chce Bůh?“ Vraťme se do historie k časům, kdy začínala Jednota bratrská tvořit svoji vizi. R. Říčan v knize „Dějiny Jednoty bratrské uvádí skutečnost, že bratři velmi dobře formulovali vhled do praktické služby a do své vize instalovali pohled na „věci služebné“. Církev má být „sloužící“, má člověka přivádět na cestu církve „podstatné“. Služebná církev se, dle bratrského názoru, projevuje ve „viditelných shromážděních křesťanského lidu po všem světě.“ Ekumenická myšlenka byla v Jednotě bratrské, a doposud je, velmi důležitá. Úkol kázání je především v kázání biblické zvěsti, vzdělávání a vést sborově výchovnou činnost. V dobách počátků života Jednoty bratské se uplatnilo nové sdělovací medium, technologie, jíž se stal nedávno objevený knihtisk. Bratři knihtisku krásně využili. To je pro nás výzva, abychom se pokusili využít nových medií a technologií ke službě zvěstování dobré zprávy o Bohu. A tak pro náš sbor do dalších dvaceti, třiceti… let přijmeme výzvu k posílení služebnosti a to jak „dovnitř“ sboru, tak také do našeho okolí, do rodin, do pracovního prostředí i do školy i do věcí veřejných. Nabízí se využití i moderních instrumentů a přístupů, výtvarného a dramatického umění, hudby apod. Určitě přitom můžeme rozvíjet dary v životech členů sboru. Užitečné je rozvíjení gramotnosti v přístupu do virtuálního světa internetu, zvěst o Boží milosti má zde právem také místo. Neměli bychom opomíjet vzdělávání v rozpoznávání hrozeb např. z „kyberprostoru“, kde vládne záplava dezinformací, lživých emailů záměrně rozšiřovaných za účelem rozdělení společnosti. Co tedy doporučit sboru? Pán Ježíš v kázání Na hoře (Mt 5. 16.) říká: „Tak sviť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a chválí Hospodina“. Ano, světlo spojuje, zachraňuje, udává směr, tma rozděluje, vytváří chaos, bolest, ztracenost mezi lidmi. Proto lze do příštích časů života sboru vyslovit přání, aby byl sbor světlem do rodin, do míst kde žijeme a konec konců i do politiky. „Tak sviť světlo vaše….“. (Petr Moos)

VEČER NA SBOŘE: Kronikářka, knihovnice a učitelka Kateřina Matysová představí novou knihu k 650. výročí Rovenska, „Rovenské letokruhy“. V úterý 23. listopadu v 18. hodin.

HESLA: Ochranovská Hesla s biblickým čtením pro každý den i s přehledem práce světové Unitas fratrum a kontakty na Ochranovské sbory pro rok 2022 jsou již k dostání ve sboru. Cena 50,- Kč.

SYNOD: V sobotu 20. listopadu se ve 14 hod. ve sboru v Brně I (v tzv. Červeném kostele) sejde zvláštní zasedání 35. synodu ČCE, při němž bude uvedena do úřadu nová synodní rada naší církve a bude příležitost poděkovat synodní radě stávající. Zvána je široká církevní veřejnost.

TRH FAIR TRADE V neděli 21. listopadu k nám sestra Alena Štěpánová opět přiváží „krámek zboží fair trade“. „Jde o způsob obchodu, jehož cílem je přímá a účinná podpora znevýhodněných pěstitelů a řemeslníků z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Je založen na vytvoření partnerství mezi producentem na straně jedné a spotřebitelem na straně druhé. Zakoupením zboží tak můžeme alespoň trochu podpořit chudé či chudší tohoto světa“. Nezapomeňte proto v neděli 24. listopadu svoji peněženku doma

–––––––

z říjnového listu

SLOVO EKUMENICKÉ RADY CÍRKVÍ K VOLBÁM: Milé sestry a bratři, milí přátelé, čekají nás volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Možnost svobodně volit je velká občanská výsada a znak demokratické společnosti. Zároveň je aktivní účast na volbě i vědomým rozhodnutím se k spolunesení odpovědnosti za věci veřejné. Ekumenická rada církví vyzývá proto všechny křesťany i lidi dobré vůle, aby tuto odpovědnost přijali a voleb se zúčastnili. Nechceme doporučovat žádnou konkrétní stranu nebo hnutí, doufáme ale, že ve svém svědomí věřící zohlední, kdo z kandidátů skutečně zastává důležité lidské a duchovní hodnoty: respekt k druhému, spravedlnost, poctivost, touhu po pravdě a soucit. Věříme, že naše naděje, která je zakořeněna v Bohu, se nenechá strhnout těmi, kteří chtějí rozdmýchávat strach a nenávist. Varujeme před těmi, kteří se mohou slovy zdánlivě hlásit ke křesťanským hodnotám, jejich činy ale vypovídají o opaku. Pán říká: „Po jejich ovoci je poznáte.“ (Mt 7,16) Zároveň všechny vyzýváme k modlitbám za zdárný průběh voleb, za všechny občany, kteří se této volby účastní, i za ty, kteří budou zvoleni, aby svůj úřad vykonávali pro dobro všech. Řídící výbor Ekumenické rady církv

 ––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-

 ze zářijového listu

150 LET OD ZALOŽENÍ SBORU V POTŠTEJNĚ: V neděli 12. září se koná ve východočeském sboru v Potštejně sborový den. S ročním zpožděním, které je dáno loňskou situací, si chceme s vděčností připomenout vznik prvního sboru Obnovené Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě. K ustavení sboru z rozhodnutí Ředitelství Unitas Fratrum v Ochranově došlo 16. října 1870. Stalo se tak v Potštejně, v domku u Suchánků, kdy se jedenadvacet dospělých osob a šest dětí rozhodlo pro členství v Jednotě bratrské. Tuto událost popsal bratr Adolf Vacovský ve své stati o počátcích Jednoty takto: „Malý, zjevně velmi prostý a chudobný sboreček stal se kořenem, z něhož po čase vyrostl strůmek Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě. Tichá chvíle 16. října 1870 v malé chaloupce potštejnské zůstane proto ve vděčné paměti všech, kteří si uvědomují, že pohrdati malými začátky znamená pohrdati nabízenou milostí Páně a že i z nepatrných počátků může mnohým dalším vzejít požehnání“.

 

 V letošním sborovém si připomínáme něco z historie našeho sborového domu. První přiložená fotografie ukazuje, v jakém stavu jsme v listopadu 2000 předali dům stavební firmě. Ta ještě dokončila „destrukci“ snesením střechy, krovů a vnitřních trámů (druhé foto). Z celé rekonstrukce malá statistika: Proběhlo celkem 34 dobrovolných brigád, kterých se účastnilo celkem 35 členů a přátel sboru. Dva bratři byli z Německa a jeden z Ukrajiny. Vyvezlo se 15 velkých kontejnerů – počítáme-li 9 m3 , pak je to 135 m3 materiálu.

A vyúčtování:

Kupní cena : 1. 400 000,- Kč

Firma Stavko : 3. 006 480, – Kč

Ostatní náklady : 239 990, – Kč

celkem: 4. 646 470, – Kč

Nelze skončit jinak nežli zvoláním „Soli Deo gloria“ – samému Bohu sláva

 

z červnového listu:

POZVÁNÍ NA SBOROVOU RADU:

Sborová rada, výroční sborové shromáždění, je svolána na neděli 20. června. Začínáme bohoslužbami v 9:30. Úkolem sborové rady je zhodnotit zprávu Rady starších a schválit (nebo neschválit) hospodaření v uplynulém roce. V průběhu Sborové rady také proběhne volba kazatele. 31. 12. 2021 mu končí povolání a se staršovstvem se dohodl na období dalších tří let. I z tohoto důvodu je přítomnost všech hlasovných členů sboru žádoucí.

 

z květnového listu:

VÝROČÍ OBNOVENÍ SBORU ČESKÝCH BRATŘÍ V TURNOVĚ

Letos si připomínáme něco z historie a rekonstrukce našeho sborového domu. Toto připomínání není jen historickým ohlédnutím. Pro mnohé z nás, pamětníky, je připomínkou velké Boží milosti a pomoci. Když jsem přišel v létě 1997 jako kazatel Jednoty bratrské do Turnova, zjistil jsem, že nedaleko centra města stojí velmi zdevastovaný původní bratrský sbor. Přiznám se, že jsem o něm nevěděl (mohl jsem vědět, protože v našem časopise Jednota Bratrská v č. 1. z roku 1967 je jeho fotografie s popiskem Starý bratrský Sbor v Turnově, ale byl jsem velmi mlád). Od té chvíle jsem pomýšlel na to, že ten starý památný sbor by neměl takto zůstat. Na jaře roku 1998 se naplno projevilo v církvi Jednotě bratrské dlouholeté napětí a neocharismatická většina převzala moc. Začalo propouštění původních kazatelů a vylučování členů, které vyvrcholilo na podzim roku 1999 zrušením původních sborů, o kterém rozhodl „synod“ JB, tedy „liberecká“ většina. To už jsme se jako přidružený sbor Jednoty bratrské v Železném Brodě shromažďovali k bohoslužbám a setkáním mládeže v klubovně turnovského Fokusu. Tehdy zrušené sbory i některé další požádaly Synod Českobratrské církve evangelické o pomoc a Synod ČCE rozhodl o ustavení Ochranovského seniorátu, jako 14. seniorátu celé církve. Od 1. ledna 2000 jsme tedy spolu s dalšími osmi sbory měli opět své právní ukotvení, jako Ochranovský sbor při Českobratrské církvi evangelické. A tehdy jsme se začali rozhlížet po možnosti mít své sborové sídlo. Starý bratrský sbor se nabízel, ale pouhý odhad finančních prostředků na rekonstrukci byl pro nás limitující. Bylo tu jádro věrných z původního sboru, ale nebylo nás mnoho. Rozhodující impuls přišel z našeho partnerského sboru v Königsfeldu. Tam tehdy sloužil dlouholetý přítel české Jednoty a také osobní přítel mnoha bratří a sester, bratr Albert Schönleber. Jistě také jeho přičiněním nám partnerský sbor poskytl velkorysý dar ve výši 1.074.000,- Kč. Později jsme získali dotaci z Česko-německého fondu budoucnosti ve výši 600.000,- Kč, dar Evangelické církve v Německu ve výši 130.000,- Kč a sbor a Seniorát shromáždil neuvěřitelných 800.000,- Kč. Na konci roku 1999 a na počátku roku 2000 jsme začali na Městském úřadě jednat o možnosti získat tento dům. Naše představa byla, že k tak bohulibému účelu bychom ho mohli dostat do dlouhodobého pronájmu nebo zakoupit za symbolickou cenu. Ale bylo už 10 let po změně režimu a vše určovaly peníze. Město dům nabídlo k prodeji a naším úkolem bylo přesvědčit zastupitele, že my bychom měli být tím nejvhodnějším kandidátem (kopie dopisu zaslaného zastupitelům je na titulní straně). To se nakonec povedlo. Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji za 1.400.000,- Kč našemu sboru. Podepsali jsme smlouvu a v červnu 2000 nám byl dům předán. Tehdy začaly první vyklízecí a přípravné práce.

Ondřej Halama

OBNOVENÉ WEBOVÉ STRÁNKY: Po delším čase došlo k obnovení webových stránek České misijní provincie UF – Ochranovského seniorátu. Nejde jenom o nový vzhled ale také předně o jednodušší obsluhu. Proto se na stránkách dočtete o významných seniorátních událostech a chystaných i uskutečněných akcích. Právě tam bude také vždy k dispozici další číslo NBL. Dnes jsou tam v sekci DOKUMENTY uloženy již všechna čísla od roku 2007, kdy NBL získaly svou elektronickou podobu.

Stránky navštívíte na adrese http://www.jednotabratrska.cz/

 

z dubnového listu:

Zmrtvýchvstalý Kristus

Ježíš je teď mezi námi novým způsobem jako Kristus zmrtvýchvstalý, Kristus, který je všude, za hranicemi prostoru a času. Na Velký pátek jsme mohli vidět vztah veškerého lidstva k Bohu: to, co bychom měli milovat, zabíjíme. Bojíme se daru, který by nás osvobodil. O velikonoční neděli slavíme Ježíšův návrat do světa, který jej zavrhl. Pokud se vám stalo, že jste někde byli odmítnuti, pak víte, jak nepříjemné je vracet se do středu těch, kteří řekli: „My tě nechceme.“ Nicméně to je právě to věčné mystérium, které slavíme: Bůh se vždy vrací zpět do světa, který z nějakého neuvěřitelného důvodu Boha nechce. Je téměř nemožné uvěřit, že by to mohla být pravda. A přece Ježíš ve své pokoře nachází cesty zpět. Ježíš ví, že se nám zprvu nelíbilo to, co nám musel říkat. Nebyli jsme připraveni na tolik svobody a na tolik pravdy. V jediném historickém okamžiku nedokáže lidstvo unést tolik reality, či tolik lásky. A tak musel Bůh přijít zpět ve skryté podobě. Bůh se musel vracet zpět jakoby potajmu, jako nějaký podvratný živel – Kristus zmrtvýchvstalý. Nyní může být všude a my jej nemůžeme lapit. Nedokážeme ho ani přesně pojmenovat. Vždy se nějak může vlamovat do našich životů – novým a nečekaným způsobem. Takový je ten zmrtvýchvstalý Kristus, na kterého svět nikdy není připraven a nikdy jej neočekává – a co je smutné – ani jej nechce. To je Kristus, jenž oživuje svou církev, Kristus, jenž je navždy mimo naši kontrolu. Richard Rohr

 

Sčítání 2021

Milí přátelé, od soboty 27. března začíná sčítání lidu. Účast je povinná. V rámci sčítání jsou však údaje, které nejsme povinni vyplnit. Jedním z nich je NÁBOŽENSKÁ VÍRA. V roce 2001 byla tato kolonka povinná, v roce 2011 již ne. Při míře občanské nedůvěry ve stát a nechuti dávat své osobní údaje, počty lidí hlásících se k církvi výrazně poklesly. Problém je v tom, že statistický úřad s výsledky počítá. Množství lidí, hlásících se k církvi může například ovlivňovat množství křesťanských pořadů ve vysílání veřejnoprávních medií. Proto se domníváme, že uvést církev ke které se hlásíme, je věc smysluplná a dobrá. V případě našich Ochranovských sborů je naší církví Českobratrská církev evangelická (nikoliv Jednota bratrská). Přikládáme dopis sborům, který zasílá Synodní rada ČCE. Milé sestry, milí bratři, na přelomu března a dubna t. r. začne v České republice sčítání lidu, které probíhá pravidelně jednou za 10 let. Také letos bude jeho součástí otázka na náboženskou víru (v listinném sčítacím formuláři kolonka B10). Ta je formulována slovy: „Uveďte Vaši náboženskou víru (náboženský směr, hnutí, církev nebo společnost, ke které se hlásíte).“ Otázka je sice zařazena jako nepovinná a formálně její výsledky k ničemu konkrétnímu neslouží, z minulosti ale víme, že výsledky se stanou podkladem pro rozhodování státních a veřejných institucí ve vztahu k církvím na příštích 10 let. Proto vás prosíme, ač je údaj dobrovolný a nepovinný, abyste kolonku vyplnili. Statistický úřad v instrukcích k formuláři vyzývá, aby lidé vyplňovali název církve co nejpřesnějším oficiálním názvem. V případě naší církve je tedy náležitým tvarem: „Českobratrská církev evangelická“. Obracíme se touto výzvou nejen na členy farních sborů, ale také na vás, kteří formálně členy nejste, a přesto se k naší církvi hlásíte, sympatizujete s ní, účastníte se některých akcí, máte v ní své přátele… Pokud je to v souladu s vaším přesvědčením, vyplňte také, prosíme, „Českobratrská církev evangelická“ v kolonce „Náboženská víra“. Online fáze Sčítání 2021 začíná 27. března a trvá do 9. dubna. Probíhá pomocí internetových dotazníků nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Pro ty, kdo nevyplní formuláře v digitální podobě, navazuje od 17. dubna listinné sčítání, které vrcholí 11. května. Budeme rádi, když této informaci věnujete prostor ve sborových ohlášeních a dopisech, na webech i sociálních sítích či v osobních rozhovorech.

Synodní rada Českobratrské církve evangelické

 ŽIVOT SBORU ZA ČASU KORONAVIRU:

Zcela okleštěný kalendář na březen nám přináší jedinou jistotu. Nedělní bohoslužby jsme neukončili. Ostatní život sboru se ale dlouhodobě zastavil. Dětské a sborové neděle, biblické hodiny, setkání dorostu, Večery Na Sboře, nekonal se podzimní Sborový den – a mohli bychom pokračovat. Některá setkání probíhají online, ale osobní setkání nenahradí. Schází nám blízkost druhých. K našemu povzbuzení otiskujeme zamyšlení emeritního biskupa ŘKC Františka Radkovského ze serveru Christnet.

Celá situace nás vede k pokoře. Lidstvo dosahuje velkých úspěchů (teď přistálo úspěšně na Marsu a provádí jeho výzkum) ale setkává se s událostmi, na které nestačí a které mocným způsobem ovlivňují celé lidstvo. Koronavirová pandemie je velice nakažlivá a ve svých novějších mutacích ještě mnohem víc. Vede to k velkému omezení styku mezi lidmi a k zásadní izolaci. Je problém se školní výukou, s pracovními kontakty ve výrobních podnicích, ve veřejném stravování a ubytování, v izolaci starší generace a jejím pocitu opuštěnosti, v kultuře a sportu, v cestování a v dalších ohledech. Velký problém je s bojem proti této pandemii. Jsou vyvinuty vakcíny, které se zdají být účinné, ale zatím s nimi není dostatek zkušeností, aby se dala spolehlivě určit délka jejich ochrany proti nákaze. Jde ovšem třeba vidět i pozitivní skutečnosti. Velká obětavost a velké nasazení lékařů, sester a zdravotnického personálu a všech dalších ve službě nemocným kovidem, i když jim jde o zdraví a o život. A celkově velká solidarita mezi lidmi a národy, včetně snahy o pomoc ekonomicky slabým zemím. Všichni totiž vědí, že naději na výhru s touto zákeřnou nemocí může mít jen celé lidstvo společně. Vím, že zde neuvádím nic nového, ale chci tímto způsobem zdůraznit fakt nezajištěnosti, a především u starší generace skutečnost vážného ohrožení. Je nutné zdůraznit, že mi nejde o vzbuzování strachu, ale naopak o hledání jistoty a bezpečí. Ty lze ovšem najít pouze s vírou v Boha. Zde mohu nabídnout vlastní zkušenost, kdy při věku přes 81 let si musím zvykat – nikoliv na smrt, ale na setkání s Pánem a těšit se na to, až budu moci spočinout v jeho náruči. Smrt mě samozřejmě čeká taky a moc se na ni netěším, ale je to jen krátký přechod do trvalého stavu u Boha. A na ten je třeba se dobře připravovat, aby se pro nás stal očekávanou jistotou.

VÝROČÍ OBNOVENÍ SBORU ČESKÝCH BRATŘÍ V TURNOVĚ

V letošním sborovém si připomínáme něco z historie našeho sborového domu. Skončili jsme v minulém čísle čtením o dramatickém opuštění bratrského sboru v roce 1620. Bratří o svůj dům a duchovní domov přišli. Z historických zápisů se dovídáme mnohé o jeho dalším osudu. Dům bratrský „kdež na Kopidlně slove“ koupil roku 1628 Václav Bouda. Roku 1654 přechází do vlastnictví Jana Boudy a roku 1682 je vlastníkem Jan Vilém Bouda. V roce 1698 přechází dům do vlastnictví rodiny Grossů, když dostává zápisem řezník Samuel Gross, dům, slove „sbor“ od Anny, manželky své, prve Boudové. Dům zůstává v jejich vlastnictví téměř jedno století. Až roku 1761 koupil grunt Grossovský „na Kopidlně“ i s pozemky Servatius Kobus. V roce 1771 se dostáváme k další významné kapitole dějin „sboru“. Toho roku koupil dům „na sboře“ stojící s pozemky od Servacia Kobusa Antonín Marek. A 5. září 1785 se zde narodil Antonín Marek, známý český buditel. Byl starším současníkem Josefa Jugmanna, podílel se na jeho významném česko-německém slovníku a Jungmann jej vysoce cenil. Jeho nejvýznamnější dílo je „Logika čili umnice“, kterým se zasloužil o české filosofické názvosloví. I když v Turnově pobýval jen v dětství – převážnou část života strávil v Libuni a zesnul v Praze – jeho jméno vedle knihovny a ulice nese také náš sborový dům. Dům Na Sboře, dům Antonína Marka. Z tohoto svého rodiště si také vytvořil svůj literární pseudonym, Boleslav Izborský. Po rodině Markových koupil v roce 1829 dům Na Sboře Josef Beran a roku 1831 pak František Ševčík. Roku 1845 kupují dům č. 80 Anna a Antonín Pazeltovi. Pro historii domu je důležitý rok 1863. Tehdy vypukl požár, který „též strávil stavení č.p. 80 tak nazvaný „Zbor“ a při něm, se nacházející stodolu. Majetníkem byl p. Antonín Pazelt. Tato skutečnost vypovídá o tom, že současný vzhled domu, který jistě nese renesanční rysy, pochází až z dob rekonstrukce, která následovala po požáru.

z únorového čísla:

Modlitební stráž za času koronaviru:

Milí přátelé, protože se scházíme v tento čas v celkem omezeném počtu vzhledem k známým skutečnostem, chceme vás tímto pozvat k pravidelné „modlitební stráži“, která probíhá v rámci Světové jednoty v průběhu celého roku. 

 

VÝROČÍ OBNOVENÍ SBORU ČESKÝCH BRATŘÍ V TURNOVĚ

V letošním sborovém dopise si chceme připomínat něco z historie a také rekonstrukce našeho sborového domu. O historii bratří v Turnově se můžete v kostce dočíst na našich webových stránkách http://jednotabratrskacbce-turnov.cz/ . Zde se dovíme také něco málo z historie našeho sborového domu. Víme, že po různých peripetiích to bylo již třetí místo v Turnově, kde bratří působili. „Nový sbor, již třetí, byl v sousedství dvora panského, za branou Svěráckou na gruntech skalských, v domě, kde říkalo se na Kopidlně“. Víme také, že to bylo okolo roku 1580, Kdy se konaly mezi „bratřími“ sbírky. Jsou dochována některá jména, která s úctou vzpomeňme: „Salomena Šlechtová 50 k., Barbora Leybnicová 85 k., Zachariáš Lazebník 10 k.“, (1 kopa byla 60 grošů). „Od vrchnosti snad sboru darovány byly pozemky náležité někdy panskému domu rýnovskému, ležící u farářství mezi cestou k Dolánkám a polní cestou nad lesem.“ Alespoň tolik k domu, kde pobývali bratři kdysi a kde smíme dnes pobývat i my. Bratrskému sídlu byl konec v roce 1620 a ten konec byl poměrně dramatický. „O vánocích r. 1620 Václav Šiška s vojáky musel s tím nejvyšším, když mu dva ručnice k boku a šavli přičinili, nejprve k Kubovi jíti a odtud na zbor přišli, tu . . jest on Václav sám pod píckou ňákou sekeru našel a ní dvéře u světnice otvíral . . dveře jiným otevřel, kteříž se spolu všickni hnali a činili podle své libosti.“ (citace podle J. V. Šimáka: Příběhy města Turnova nad Jizerou)

VÝROČÍ OBNOVENÍ SBORU ČESKÝCH BRATŘÍ V TURNOVĚ

V říjnovém sborovém dopise jsme připomněli nastávající 20. výročí otevření nového sboru v Turnově, bylo to 18. října 2001. V tomto roce si chceme připomenout některá fakta ze starší i novodobé historie domu. Dům jsme zakoupili v roce 2000 od města Turnov za 1.400.000,- Kč. V červenci 1967 byl dům převeden z Městského národního výboru na Technické středisko bytového hospodářství Turnov. Zůstatková cena domu činila 7.421,53 Kčs a přilehlých pozemků 3.118,50 Kč. Byl veden jako rodinný dům a dle příslušné směrnice byl neprodejný, protože byl zahrnut v demoličním plánu. (stav domu v šedesátých letech je patrný na titulní fotografii. Dům byl do roku 2000 využíván pro ubytování sociálně slabších jednotlivců i rodin, kterým bylo městem přiděleno nové, jistě vhodnější bydlení.

HESLA pro rok 2021

První tištěná Hesla byla vydána v roce 1731. Od tohoto data se Hesla vydávají bez přerušení rok co rok. Od roku 1732, kdy začíná světová ochranovská misie, se také začínají Hesla šířit do celého světa. Dnes je jejich forma dlouhodobě ustálena. Pro každý den je losován verš ze Starého zákona (losuje se z počtu 1824 veršů), k němu se přiřadí vhodný verš novozákonní a někdy také verš písně nebo někde modlitba. Toto „losování“ probíhá vždy s dostatečným předstihem v Ochranově. Hesla jsou dnes vydávána v 69 jazycích světa. Pro naši misijní provincii připravuje Hesla již dlouho bratr Petr Heřman ve spolupráci s bratrem Miroslavem Matoušem. Hesla pro rok 2021 můžete stále ještě zakoupit ve sboru za 50,- Kč.

 

MODLITEBNÍ STRÁŽ Pravidelně první tři dny v únoru připadá celosvětová modlitební stráž na naši Misijní provincii. Její rozpis naleznete v úvodu Hesel na straně 13. Rozpis konkrétních hodin pro náš sbor bude k dispozici ve sboru na konci ledna a také v únorovém sborovém dopise

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-

 **********************************************************************************************************************************************************************************************                             

Každý den se ve 12.00 spojme v přímluvných modlitbách takovou formou, jaká je komu blízká a jakou komu Duch svatý položí na srdce.

Přimlouvejme se za nemocné a za lidi v karanténě, ale také za ty, kdo jsou v první linii boje s epidemií, za zdravotníky, policisty, vojáky, hasiče a za všechny, kteří svou službou a nezištnou pomocí nesou riziko nákazy.

Vyzýváme farnosti, sbory a náboženské obce členských církví ERC aby během nedělních bohoslužeb po dobu trvání omezení pohybu osob v modlitbách pamatovali na všechny ohrožené epidemií i na ty, kteří svým nasazením pomáhají obětem nebo udržují naši společnost v chodu (sbory Církve adventistů sedmého dne se k této výzvě připojují na svých sobotních bohoslužbách).

K tomu mohou církve využít následující přímluvy a modlitbu:

Modleme se:

  • za všechny země světa a za všechny lidi zasažené koronavirem, za všechny pozůstalé, kteří byli zasaženi smrtí svých blízkých a milovaných,

  • za všechny mocné tohoto světa, za členy vlád a úřadů a za všechny, kdo se snaží skrze preventivní opatření zabránit eskalaci šíření epidemie,

  • za všechny lidi dobré vůle, aby respektovali nutná preventivní opatření, chovali se zodpovědně k sobě i ve vztahu k druhým, nepodléhali panice, zoufalství a rezignaci, ale nacházeli potěšení a naději v Pánu Bohu a přijetí a porozumění v kruhu svých blízkých,

  • za lékaře, zdravotní sestry, zdravotnické záchranáře, hasiče, vojáky a policisty a mnohé další pomáhající profese, které přicházejí do styku s lidmi a jsou zvláště v těchto dnech vystavené náporu fyzickému i psychickému, aby měly dostatek síly a také odvahu vydržet a nepodléhaly rezignaci,

  • za děti, studenty, aby měli v této době sebedisciplínu k učení a zvládali úkoly na ně kladené, aby nepodléhali pasivnímu trávení volného času a zahálce, ale nacházeli inspiraci k vlastnímu rozvoji,

  • za učitele, aby dokázali správně motivovat žáky a studenty k samostudiu,

  • za církve, duchovní a pastorační pracovníky, aby i v době zavřených kostelů, měli srdce otevřené pro lidi v jejich potřebách a mohli moudře a správně využít všech dostupných prostředků ke zvěsti evangelia prostřednictvím internetu, pastoračních rozhovorů, telefonů či jiných komunikačních kanálů,

  • za pokoru a odevzdanost celé situace Pánu Bohu, za ochranu před nákazou, za milost pokání a novou orientaci na nepomíjející hodnoty v životě mnohých lidí.

Amen.

 

Modlitba v čase koronavirové epidemie

Prosíme, Pane, za uzdravení všech, kteří se nakazili,

všude na světě, kam se jen virus rozšířil.

Prosíme tě za ty, kdo již ztratili své blízké,

i za ty, které o ně nemoc ještě připraví.

Prosíme tě za lékaře, sestry a ostatní zdravotníky,

dej jim inspiraci v jejich péči a chraň jejich vlastní zdraví.

Prosíme tě za moudrost pro vědce, kteří všude na světě

s nejvyšším úsilím hledají lék.

Prosíme tě za veřejné činitele, kteří musí přijímat těžká rozhodnutí

a rozhodovat o izolaci a karanténě, aby zastavili virus;

prosíme tě ale i za ty, kteří jejich rozhodnutí těžce nesou

a mají pocit, jako by byli uvězněni.

Prosíme tě za všechny, kdo jsou nespravedlivě stigmatizováni

pro svou rasu, národnost nebo etnickou příslušnost.

Spolu se všemi křesťany na tomto světě

chceme přinášet Kristovu uzdravující přítomnost a pokoj

do těchto těžkých časů plných bázně.

Prosme také Boha, aby nám v této celosvětové krizi nedal zapomenout

na miliony Božích dětí, které žijí v místech bez zdravotní péče.

Ať Bůh otevře naše srdce, ale i naše materiální zdroje a naši politickou vůli k pomoci,

aby se naděje na lepší budoucnost mohla stát realitou pro všechny Boží děti.

O to prosíme tebe, Bože, náš stvořiteli,

pro utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista, který nás vykoupil,

v síle Ducha Svatého, který v nás uskutečňuje Boží vůli.

Amen

(Podle modlitby Rev. Dr. J. Herberta Nelsona z Presbyterní církve v USA), vloženo na stránky 28.3.2020

 

*****************************************************************************************************************************************************************************************************

Dopis Synodní rady Českobratrské církve evangelické

Milí přátelé, sestry a bratři,     bez jakékoli přípravy jsme vrženi do dosud neprozkoumaného způsobu existence našich sborů. Jak žít ve sborovém společenství bez dvou či tří, kteří se v Kristově jménu scházejí?  Nová je i role našich kazatelů a kazatelek. Ani předchozí studium, ani vikariát je na situaci nouzového stavu cíleně nepřipravovaly. Přitom, paradoxně, jejich služby je nejvíce třeba právě v čase ohrožení a strachu. Proto je povzbuzujme, aby nacházeli tvůrčí sílu k předávání naděje evangelia způsobem, který je jim blízký.  Není možné určit, jak na to. Snad nejbližší vyjádření je – aktivně. Každý má jiné možnosti, jiná obdarování. Je možné se vzájemně inspirovat, sdílet dobrou praxi, užívat podněty a texty, které jsou k dispozici zejména na internetu.  Za velmi důležité považujeme, aby členové sboru věděli, že se na svého kazatele a svou kazatelku mohou obrátit, že je jim k dispozici telefonem, e-mailem, na sociálních sítích.  Děkujeme sborům, které vysílají bohoslužby online. Je to výborné. Ale není nezbytné, aby tak činil každý sbor. Přijímejme nedělní bohoslužby v České televizi a v Českém rozhlase za své. Spojí nás jak napříč sbory, tak s ekumenou, i ostatními diváky. Je výtečné, že právě v době úzkosti smíme být spolu ve jménu Kristově.  Návštěvy nemocných a potřebných, kromě situací ohrožení života, nedoporučujeme. Chraňme sebe, ty, kdo s námi žijí, mějme ohled i na navštívené. Pohřební rozloučení ve sboru doporučujeme odložit na pozdější dobu. Kazatel či kazatelka, ani kdokoli jiný, nesmí být nuceni vstupovat do situací, v nichž hrozí nebezpečí nákazy. Pastorační péče o pozůstalé je za těchto okolností náročná na citlivou komunikaci. Myslíme na vás.  Milé kazatelky, milí kazatelé, čas uvolněný zrušením shromáždění a akcí užijte k modlitbám, přímluvným i kajícím, ke studiu, četbě, pořádání sborového archivu, odpočinku. Dbejte prosím i na to, aby ovšem šíře možných aktivit nevedla k vašemu vyčerpání a nekončícímu neklidu.

Přejeme hodně sil, moudrosti a odvahy šířit naději, kterou nemáme ze sebe, a proto nepodléhá ani rzi, ani viru.   

 

Upřímně zdraví 

Daniel Ženatý – synodní senior      

Vladimír Zikmund – synodní kurátor 

Pavel Pokorný – I. náměstek synodního seniora    

Jiří Schneider I. náměstek synodního kurátora 

Ondřej Titěra – II. náměstek synodního seniora    

Eva Zadražilová II. náměstkyně synodního kurátora

 

**********************************************************************************************************************************************************************************************************************************

 

Ke společným večerním modlitbám se můžete připojit také každý den ve 20.00 hod. na webových stránkách e-cirkev.cz nebo na facebooku. Modlitby připravují laici z Českobratrské církve evangelické.

                                   

**************************************************************************************************************************************************************
 

 Dopis církví v Británii církvím v členských státech Evropské unie

31. ledna 2020 ve 23.00 greenwichského času již nebude Spojené království členem Evropské unie.

Čtyři britské církve adresovaly vedení Českobratrské církve evangelické svůj dopis ujišťující o budoucí spolupráci:

Milé sestry a milí bratři, v pátek 31. ledna 2020 ve 23.00 greenwichského času již nebude Spojené království členem Evropské unie. Spojené království opouští EU, ale neopouštíme Evropu. Naše církve po staletí přispívaly k rozvíjení křesťanské tradice v Evropě, a také z ní hojně čerpaly. První evangelizátoři přišli na britské ostrovy s římskou říší. Po nich následovaly misie sv. Augustina z Canterbury (která původně pocházela z dnešní Itálie) a sv. Kolumby z Iony (dnešní Irsko). Víra křesťanů na těchto ostrovech má od počátku své kořeny v evropské církvi. Dopad reformace v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku významně přispěl církvím, společnostem a národům na našich ostrovech, což se projevuje dodnes. Naše církve mají sbory v mnoha městech v Evropě a udržujeme úzké společenství s partnerskými církvemi napříč kontinentem. Zůstáváme nadále evropskými církvemi, jako součást jedné velké celosvětové církve. Oslabení politických vazeb a odpovědnosti neovlivní ani nebude překážet našemu závazku vůči partnerům v jiných částech Evropy. Budeme i nadále naplno hrát aktivní roli v rámci evropských ekumenických organizací a podporovat naše sbory a partnery v dalších částech Evropy. Naše církve budou i nadále prosazovat hodnoty, které s vámi sdílíme, prosazovat mír a chránit lidská práva a důstojnost.

Budeme se i nadále věnovat zájmům, které s vámi sdílíme, zajišťovat blaho všech občanů a starat se o to, aby naše vlády odpovídaly za otázky týkající se bezpečnosti, svobody a sdílení prosperity. Budeme s vámi nadále spolupracovat na velkých výzvách naší doby; jak evropské národy reagují na nucenou migraci a jak se přizpůsobujeme a reagujeme na klimatickou krizi. Budeme i nadále odhodláni dodržovat zásady solidarity, které nás spojují po mnoho let, a kterých se musíme pevně držet v době rostoucí xenofobie, náboženské diskriminace, nerovnosti bohatství a sobeckého nacionalismu. Stále oceňujeme vaši podporu a zájem o naši situaci v uplynulých letech a žádáme vás, abyste zůstali s námi, zatímco budeme poznávat, co nám budoucnost přináší a jak můžeme společně nabídnout naději a smíření všem našim společenstvím ve snaze následovat Ježíše v našem každodenním životě. Modlete se za nás, jako se za vás modlíme my.

 

   

********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************

VOLBA KAZATELE

Podle Řádů církve sbory na svém sborovém shromáždění volí svého kazatele/kazatelku. 31. 12. 2019 končí kazateli doba, na kterou byl volen již před deseti lety. Rada starších (RS) se rozhodla pro opakovanou volbu současného kazatele. Tato volba může být nejdéle na dva roky. RS připravila nutné podklady a požádala Synodní radu o souhlas. Souhlas k opakované volbě byl udělen, a proto svoláváme na neděli 13. 10. 2019 sborové shromáždění, které bude mít jediný bod, volbu kazatele. Právo volit kazatele mají členové s hlasovacím právem. Řády to definují takto:

Práva a povinnosti členů církve

  1. Církev poskytuje svým členům duchovenskou a pastýřskou péči, církevní služebnosti a účast na správě církve.

  2. Od svých členů žádá, aby pilně četli Písmo svaté, aby setrvávali v bratrském obecenství života kolem Slova Božího a svátostí, vychovávali spolu s církví své děti ve víře, společně oslavovali Boha, osvědčovali svou víru životem podle evangelia, v lásce sloužili svým bližním a nesli odpovědnost za zajištění hmotných potřeb církve.

  3. Hlasovací právo mají členové, kteří plní své povinnosti v církvi a jsou starší 18 let.

  1. Staršovstvo zapíše do tohoto seznamu všechny členy sboru starší 18 let, kteří se činně podílejí na životě sboru, především též účastí na jeho  shromážděních.

 

VOLBA KAZATELE V neděli 13. října se sešla sborová rada, aby volila kazatele. Sešlo se celkem 24 členů s volebním právem.

Na dva roky – od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 byl zvolen kazatelem bratr Ondřej Halama. 

 

********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************

Synod Českobratrské církve evangelické vydal prohlášení týkající se:

Vztah naší společnosti k životnímu prostředí a probíhajícím změnám klimatu.

Všichni zakoušíme dopady změn klimatu. Citlivěji vnímáme výkyvy počasí, sucho a problematiku oteplování planety. Jako lidstvo stojíme před dalekosáhlými hrozbami nedostatku pitné vody, snižující se biodiverzity, neobyvatelnosti celých oblastí planety a stěhování milionů lidí. Rozsah problémů mnohé ochromuje. Někteří se snaží situaci ignorovat nebo zlehčovat. Jiní se spoléhají na to, že žijeme ve šťastnější části světa a že se nás změny nedotknou. Jsou však také lidé, které tato situace hluboce trápí a snaží se nejhoršímu podle svých sil zabránit. Někteří přitom propadají chmurám, že vztah člověka ke stvoření se již nezdaří změnit včas.
Připojujeme se k lidem, kteří chtějí v této situaci jednat a kteří si uvědomují odpovědnost za svět. Jako křesťané se nechceme vzdát naděje. Myšlenka stvoření nám pomáhá pochopit, že všechno živé je jedinečné a že Bůh v něm stále působí. To nám dává naději, že každý člověk může přispět k nápravě a stát se inspirací pro druhé. Je třeba solidarity s těmi, kteří změny klimatu nezavinili a na které dopadají nejvíce. Nadějí jsou pro nás mladí lidé, kteří si uvědomují, že budoucí podobu světa je třeba řešit dnes a tlačí na politiky, aby jednali. Podporujeme rozvoj čistých forem energie, ústup od fosilních paliv a zodpovědné zacházení s krajinou. V Českobratrské církvi evangelické chceme hledat všechny možné a dostupné prostředky, abychom náš vlastní podíl na změně klimatu snížili.
Naše společnost se ve vztahu ke klimatickým změnám mylně rozděluje na „aktivisty“ a „realisty“. Globální změny se týkají nás všech. Nepomůže již pouze dobrovolná skromnost jednotlivců, ani změny jen v jedné části světa. Všichni musíme změnit své smýšlení a podílet se na záchraně prostředí. Proto se obracejme na politiky na všech úrovních, na Parlament a vládu ČR, občanskou společnost a všechny jednotlivce, aby situaci vzali vážně a jednali moudře, odpovědně a solidárně, aby se podařilo zpomalit změny klimatu a zastavit ničení životního prostředí.

*************************************************************************************************************************

 SBORY NAŠEHO SENIORÁTU – TURNOV

Počátky sboru v Turnově jsou spjaty s charismatickou osobností bratra Václava Vančury. Ten se v roce 1895 přestěhoval z Dubé do Mladé Boleslavi, aby zde začal rozsáhlou misijní a pastýřskou činnost. Šíře jeho práce sahala od České Lípy a Litoměřic až po Novou Paku a Velké Hamry – a také Turnov. Tak došlo k tomu, že v neděli, 5. prosince 1897, byla tehdy ještě do sboru boleslavského přijímána první rodina z turnovska – mlynář Frydrych s rodinou z Daliměřic. Od té doby býval u nich Václav Vančura častým hostem a brzy se shromáždil kruh čtenářů Písma i zájemců o bratrskou historii. Protože se společenství rozrůstalo, byl v roce 1900 ustaven sbor a otevřena vlastní modlitebna v Královské ulici. V roce 1906 byl povolán za kazatele Gedeon Vilém Hartwig a práce se rozšířila také do blízkého Rovenska pod Troskami. Bratr Hartwig bydlel v domě č.p. 17 na Mariánském náměstí, kde také byla od roku 1907 modlitebna. V roce 1913 za pomoci německých bratří koupil sbor dům v Kozákovské ulici, kde byla také slavnostně otevřena modlitebna. V roce 1914 se správy sboru ujal misionář František Chleboun, který se vrátil z misie v Jižní Africe. Ten také začal od roku 1916 konat misijní dílo na železnobrodsku a pravidelné bohoslužby od  roku 1918. Oživení turnovského sboru přineslo přestupové hnutí v roce 1921. Tehdy vznikly stanice v Doubravici a Svijanském Újezdě. Protože bratr Chleboun byl opět povolán na misii, stal se od roku 1923 kazatelem v Turnově Ladislav Šklíba. Po odchodu bratra Šklíby do Potštejna se stal kazatelem Pavel Glos. Bratr Glos, kterého starší turnovští dobře pamatují, zde sloužil celých 45 let. V roce 1975 nastupuje do sboru správce Jiří Polma, který v roce 1996 přešel do Železného Brodu. V roce 1997 byl ke správě sboru povolán O. Halama.

Současnost:  V roce 2000 se turnovský sbor spolu s dalšími Ochranovskými sbory stává součástí největší protestantské  církve v Čechách a na Moravě, Českobratrské církve evangelické, která úzce navazuje na teologii i tradice Jednoty bratrské. V témže roce sbor kupuje památný avšak značně zchátralý  dům Na Sboře. Ten je v průběhu  roku a půl zcela zrekonstruován a 20. října 2001 slavnostně otevřen za účasti mnoha místních i zahraničních hostů. Zde také sbor v současnosti působí.

 

ostatní sbory a jejich popis jsou uloženy v “zajímavostech” na těchto stránkách

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

 

VEČEŘE PÁNĚ A DĚTI

Otázka účasti dětí na VP se objevuje v souvislosti rostoucího zájmu o VP jako součást bohoslužby církve a jejího života vůbec, který je možno sledovat v posledních několika desetiletích ve většině evangelických církví v Evropě. Tento zájem je jistě veden mnoha různými činiteli, ale celkově je třeba v něm vidět především projev teologicky oprávněného a vítaného obnoveného pohledu na základní povahu a roli bohoslužby v životě církve. VP pozbývá charakteru výlučné, na výjimečné příležitosti omezené, případně jen úzkému okruhu oprávněných komunikantů vyhrazené slavnosti a stává se opět ústrojnou součástí evangelické (křesťanské) bohoslužby. Bývá slavena častěji, někde opět každou neděli. V této situaci přirozeně vyvstává potřeba formulovat, čím vlastně VP v životě církve je a komu je určena – kdo k ní smí být připuštěn či pozván. Tyto dvě otázky spolu navzájem úzce souvisejí. K závěru, že je zásadně dobře možné, aby se VP plně účastnily pokřtěné děti ještě před tím, než projdou konfirmační přípravou a konfirmací, vede několik závažných věcných důvodů. Především jde o logický důsledek rozhodnutí křtít nemluvňata. Považujeme-li křest nemluvňat za plnohodnotný, bez nutnosti jeho pozdějšího doplňování, není sice nutno automaticky nemluvňatům sloužit VP, ale je velmi obtížné odepřít VP těm pokřtěným, kteří o účast na ní projeví zájem. Takové odpírání by vedlo k pojetí dvojího členství v církvi, což je obtížně biblicky zdůvodnitelné. To, co zde bylo řečeno o základní povaze VP, velmi ztěžuje představu jakékoli skupiny uvnitř církve, která by byla z účasti na VP apriorně vyloučena – např. z důvodu nedostatečné vyspělosti. Večeři Páně mohou přijímat také pokřtěné děti, které samy nebo prostřednictvím rodičů vyjádří svou víru a touhu po obecenství Kristova stolu. Pokud večeři Páně nepřijímají, je vhodné, aby děti byly v obecenství Kristova stolu alespoň přítomny. Staršovstvo seznámí členy sboru s konkrétním postupem, podle kterého mohou pokřtěné děti přijímat večeři Páně.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

 

 

článek ze Sborového listu -červen:

Radujme se vždy společně

 Radujeme se, když vyjde slunce.

Když jsou nám přátelé oporou.

Radujeme se z víry.

Radost můžeme sdílet.

Jaké jsou její zdroje?

Co nám v ní brání?

Je potřeba radovat se vždy?

A je potřeba radovat se společně?

Kdo tvoří společenství?

Proč je důležité?

Umíme pečovat o vztahy s lidmi kolem nás?

A o vztah k Bohu, který nás přesahuje?

Kam sahají hranice času, hranice věčnosti?

Českobratrská církev evangelická vznikla před 100 lety. Z radosti. Z vděčnosti. Z touhy po společenství.

Odkud jdeme? Kdo jsme? A kam směřujeme?

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

HESLO PRO NÁŠ SBOR  PRO 2020

Každý rok losuje Seniorátní výbor Hesla pro jednotlivé sbory, emeritní kazatele, vdovy po kazatelích i pro vedení církve. Pro náš sbor byla pro rok 2020 vylosována středa 5. srpna, kde čteme: 

Dobrotivý Hospodin nechť zprostí viny každého,

kdo se upřímným srdcem dotazoval na slovo Boha Hospodina.

2.Paralipomenon 30,18.19 

Tam byl muž jménem Zacheus, vrchní celník a veliký boháč;

toužil uvidět Ježíše, aby poznal, kdo to je.

Lukáš 19,2-3

Staršovstvo a kazatel sboru

  

 

Pro vaše příspěvky sboru můžete využít převod na účet:

3534802319 / 0800

 

Informace na adrese:

Ondřej Halama – kazatel   

mobil: 737 976 030 , email: turnov@evangnet.cz

Na Sboře 80, 511 01 Turnov

                                           

Jitka Pernerová– kurátorka

Ohrazenice 195, 51101Turnov

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete použít tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>