Historie

Z historie staré Jednoty bratrské

Podle korespondence bratra Lukáše Pražského víme, že Bratři působili v Turnově už na sklonku 15.století. Nejspíše v roce 1500 zde se svolením Adama z Cimburka založili sbor i bratrskou školu. Bylo to na místě, kde stával starý pivovar. Ze známých osobností se v Turnově vystřídali Jan Roh, Beneš Bavoryňský, Jan Augusta a Jiří Izrael. Turnovský sbor patřil v Čechách k těm větším. V samém Turnově tvořili Bratři asi 1/5 obyvatelstva a byli zastoupení v úřadech i městské radě. Z okolí Turnova je zaznamenán počet členů Jednoty značně nižší. Byly to jen jednotlivé rodiny ve Všeni, ve mlýnech žehrovském a podolském a v Daliměřicích.

Po půlstoletí existence však na sbor v Turnově, stejně jako na ostatní sbory Jednoty, dolehlo pronásledování. Po roce 1557 v důsledku šmalkaldské války byly mnohé sbory uzavřeny a Bratři byli nuceni odejít. Ti, kteří neodešli, se pak scházeli potají. Tak  tomu bylo v roce 1548 i v Turnově, kdy sbor čítal na 200 členů. Tehdy jich většina pod vedení Bratra Jiřího Izraele odešla do exilu, do polského Lešna.

Domácí situace se však zanedlouho změnila a v roce 1567 mohl být sbor v Turnově opět otevřen. Nejprve se Bratři scházeli v domě pod ochranou Karla z Vartemberka, člena Jednoty a majitele poloviny Turnova, později, v roce 1576 jim Karel propůjčil klášterní chrám Navštívení Panny Marie, kde se mohli Bratři od roku 1580 svobodně setkávat. Později pak získali příbytek “v sousedství panského dvora za Svěráckou bránou na gruntech skalských, v domě, kde se říkalo Na Kopidlně”  – jak praví historik J.V.Šimák o místě, kde sbor sídlí i v současnosti.

Po roce 1620, v době protireformace, tak jako na mnoha místech, zaniká i sbor v Turnově a podle tradice se Bratři potají scházeli v blízkosti Turnova v bludišti Chlévišti a ve skalách na Kalichu.

Z historie Obnovené Jednoty bratrské

Jednota bratrská byla českými a moravskými exulanty obnovena v roce 1722 v Herrnhutu – Ochranově – nedaleko Žitavy, odkud se rozšířila do celého světa pod názvem Unitas fratrum, Moravian church. Do Čech se opět vrátila po roce 1860.

Počátky jejího návratu na turnovsko jsou spjaty s charismatickou osobností bratra Václava Vančury. Ten se v roce 1895 přestěhoval z Dubé do Mladé Boleslavi, aby zde začal rozsáhlou misijní a pastýřskou činnost. Šíře jeho práce sahala od České Lípy a Litoměřic až po Novou Paku a Velké Hamry – a také Turnov. Tak došlo k tomu, že v neděli, 5. prosince 1897, byla tehdy ještě do sboru boleslavského přijímána první rodina z turnovska – mlynář Frydrych s rodinou z Daliměřic. Od té doby býval u nich Vaclav Vančura častým hostem a brzy se shromáždil kruh čtenářů Písma i zájemců o bratrskou historii. Protože se společenství rozrůstalo, byl v roce 1900 ustaven sbor a otevřena vlastní modlitebna v Královské ulici.

V roce 1906 byl povolán za kazatele Gedeon Vilém Hartwig a práce se rozšířila také do blízkého Rovenska pod Troskami. Bratr Hartwig bydlel v domě č.p. 17 na Mariánském náměstí, kde také byla od roku 1907 modlitebna. V roce 1913 za pomoci německých bratří koupil sbor dům v Kozákovské ulici, kde byla také slavnostně otevřena modlitebna. V roce 1914 se správy sboru ujal misionář František Chleboun, který se vrátil z misie v Jižní Africe. Ten také začal od roku 1916 konat misijní dílo na železnobrodsku a pravidelné bohoslužby od  roku 1918. Oživení turnovského sboru přineslo přestupové hnutí v roce 1921. Tehdy vznikly stanice v Doubravici a Svijanském Újezdě. Protože bratr Chleboun byl opět povolán na misii, stal se od roku 1923 kazatelem v Turnově Ladislav Šklíba. Po odchodu bratra Šklíby do Potštejna se stal kazatelem Pavel Glos. Bratr Glos, kterého starší turnovští dobře pamatují, zde sloužil celých 45 let. V roce 1975 nastupuje do sboru správce Jiří Polma, který v roce 1996 přešel do Železného Brodu . Od roku 1997 byl ke správě sboru povolán O.Halama.

Současnost

V roce 2000 se turnovský sbor spolu s dalšími Ochranovskými sbory stává součástí největší protestantské  církve v Čechách a na Moravě, Českobratrské církve evangelické, která úzce navazuje na teologii i tradice Jednoty bratrské. V témže roce sbor kupuje památný avšak značně zchátralý  dům Na Sboře. Ten je v průběhu  roku a půl zcela zrekonstruován a 20. října 2001 slavnostně otevřen za účasti mnoha místních i zahraničních hostů. Zde také sbor v současnosti působí.

 

Jednota bratrská na Turnovsku

(Podrobněji z historie)

Příslušníci a příznivci Jednoty se v našem kraji, v oblasti Pojizeří, objevují překvapivě brzy po jejím vzniku. Už v roce 1468 se staly Vinařice u Mladé Boleslavi sídlem bratrského sboru[1]. Odkud se právě sem přeneslo nové bratrské hnutí zůstává nejasné. Pro vznik a rozšíření sborů tak jako na jiných místech sehrála velikou roli politická situace. V roce 1469 se ujímá boleslavského panství Jan Tovačovský z Cimburka náležející k církvi podobojí. On byl tím, kdo se Jednoty ujal a také se ji v mnoha případech zastal. Jeho přízeň a ochranu požívala Jednota po dlouhá léta tím spíše, že jeho druhá žena Johanka z Krajku se stala později sama členkou Jednoty[2]. Tak se Pojizeří až po Turnov stalo pro Jednotu jistým útočištěm.

Brzy se centrum sboru přesouvá z Vinařic do Mladé Boleslavi. Tak je tomu nejpozději s příchodem bratra Lukáše Pražského v roce 1494. Roku 1496 pak Bratři dostávají od Adama Tovačovského z Cimburka a jeho matky Johanky Krajířky pustý minoritský klášter i s klášterním kostelem sv.Bonaventury. Získávají tak důstojné sídlo, kterému dávají název podle biblické hory Karmel. Vzniká tu bratrský dům, hospodářské budovy, hřbitov a později, od roku 1518, proslavená tiskárna[3]. Mladá Boleslav byla až do poloviny 16. století bratrským centrem, byla zvána „bratrským Římem“ a sídlily tu významné bratrské osobnosti. Z Mladé Boleslavi se bratrství šířilo dál, po Mnichovo Hradiště a také Turnov.

Po roce 1468 se majitelem Rohozce a poloviny Turnova stává Jan Tovačovský z Cimburka a od roku 1480 spolu se svou druhou manželkou Johankou z Krajku[4]. To znamenalo příznivé prostředí pro bůsobení Jednoty. První doložená historická zmínka o Jednotě bratrské pochází z pera již zmiňovaného Lukáše Pražského. V roce 1498 píše dopis „Bratřím turnovským o Janu Klenovském“, kde jim podává zprávu o jeho skonu.[5] To znamená, že již na sklonku 15.století  byl Turnov sídlem bratrské komunity. Snad od roku 1500 zde Bratři se svolením Adama z Cimburka založili sbor, pohřební zahradu i školu. Prvním místem bratrského působení byla lokalita, kde později stával Svobodův pivovar[6].

Protože v blízké Mladé Boleslavi byla bratrská škola vysoké úrovně, mohla z toho těžit i Jednota v Turnově. Působily tu tak významné osobnosti jako Jan Roh a v letech 1924-28 Jan Augusta[7]. Brzy patřil turnovský sbor k těm větším a rozšiřujícím se. Členové Jednoty měli své zastoupení v městské radě i úřadech města. V polovině 16. století tvořilo sbor asi 200 členů, dospělých i dětí, což znamenalo 1/5 turnovského obyvatelstva[8]. Toto období, pro Jednotu v Turnově nejvýznačnější, bylo ukončeno v důsledku porážky Šmalkaldského spolku evangelických říšských stavů v roce 1547. Císař Karel V. potrestal především konfiskacemi majetků i české stavy, které se postavily na podporu evangelíků. Silně byl postižen právě kraj boleslavský, kde byla bratrská šlechta nejčetnější[9]. Tak přišel také bratrský ochránce Adam z Vartemberka o panství turnovské. Byly zde zakázány bohoslužby i další scházení příslušníků Jednoty a na mnoha místech byli bratří nuceni k přestupu ke katolické církvi.

 V Turnově tehdejší správce Jiří Izrael[10] nabádal k vytrvalosti[11] ale přesto museli koncem června 1548 příslušníci Jednoty své domovy opustit. Spolu s bratry z Brandýsa pod ochranou, kterou jim poskytl Arnošt Krajíř a Adam z Vartemberka, se vydali do Polska. Celkem se jednalo asi o 300 osob na 50 vozích[12].

Ne ale všichni přináležející k bratrské obci z Turnova odešli. Od roku 1570 konají se opět bratrské bohoslužby a v roce 1576 byl Jednotě propůjčen Karlem z Vartemberka klášterní chrám navštívení P.Marie[13]. Okolo roku 1580 se konají sbírky a bratří v Turnově získávají již třetí a poslední sborové místo. Turnovský dějepisec J.V.Šimák píše: „Nový sbor, již třetí, byl v sousedství dvora panského, za branou Svěráckou na gruntech skalských, v domě, kde říkalo se na Kopidlně“[14]. Od těch dob až dodnes se zachovalo pojmenování „Na Sboře“ a v těchto místech stojí, jistě přestavěný, dnes obnovený sbor Českých bratří.

O tomto posledním útočišti Jednoty v Turnově jsme neměli dosud mnoho informací. Unikátní nález části archivu boleslavského seniora Matouše Konečného na boleslavském Karmeli z léta 2006[15] však přinesl některé nové a velmi podrobné údaje o životě Jednoty v této lokalitě, které nyní čekají na zpracování a vydání.

Rok 1620 znamenal pro všechny sbory Jednoty v Čechách i na Moravě závěr jejich působení. Jak dramatické bylo převzetí sboru turnovského se dočteme u Šimáka[16]. Mnozí z příslušníků jednoty byli nuceni, často za bolestných okolností, odejít do exilu. Tak skončilo  více jak stoleté působení Jednoty v Turnově. Někteří vyznavači se na různých místech tajně scházeli k bohoslužbám a přežili další desetiletí. V okolí Turnova to bylo podle tradice předně v Chlévišti a ve skalách na Kalichu. Sto let, do roku 1722,  pak čekala Jednota na své obnovení v Herrnhutu – Ochranově.  Ale to už je jiná kapitola dějin.

 

 

 

v Turnově 1.července L.P. 2007

ThMgr. Ondřej Halama

 

 

 

 

Použitá literatura:

 

 

Bidlo Jaroslav: Jednota bratrská v prvním vyhnanství, Praha 1900

Hloušek Miroslav: Biskup turnovský, in: OJKT 3.4/2001, str. 78-81

Hrejsa Ferdinand: Sborové Jednoty bratrské, nákl. vlastním, Praha 1935

MolnárAmedeo: Českobratrská výchova před Komenským, SPN, Praha 1956

 

Molnár Amedeo: Boleslavští Bratří, KEFB, Praha 1952

Molnár Amedeo: Bratr Lukáš bohoslovec Jednoty,  HČSEFB, Praha 1948

Prášek Justin V.: Dějiny města Turnova nad Jizerou, Turnov 1879

Říčan Rudolf: Dějiny Jednoty bratrské, Kalich, Praha 1957

Šimák J.Václav: Příběhy města Turnova nad Jizerou, I., III. Turnov 1904



[1] Molnár A. Boleslavští bratří, str 28

[2] Gindely A.ed: Dekrety Jednoty bratrské, str.88

[3] Molnár A. Boleslavští bratří, str.42

[4] Prášek J.V.: Dějiny města Turnova nad Jizerou, str.26

[5] dopis otištěn in: Molnár A. Bratr Lukáš Bohoslovec Jednoty, str. 114.

[6] Šimák J.V.: Příběhy města Turnova I. str. 188

[7] Molnár A.: Českobratrská výchova před Komenským, str. 29

[8] Hrejsa F.: Sborové Jednoty bratrské, str.55

[9] Říčan R.: Dějiny Jednoty bratrské, str. 181

[10] více o Jiřím Izraeli Miroslav Hloušek: Biskup turnovský, in: OJKT 3.4/2001, str.78-81

[11] Bidlo J.: Jednota bratrská v prvním vyhnanství, str.13

[12] ibidem: str. 29. Pro souvislost s druhým vyhnanství v době pobělohorské je třeba zdůraznit, že přinejmenším někteří z těchto bratří se už v roce 1548 usadili v polském Lešně, kde pozvolna vznikl bratrský sbor. str. 48

[13] Hrejsa F.: Sborové Jednoty bratrské, str.58

[14] Šimák J.V.: Příběhy města Turnova I. str. 193

[15] viz. OJKT 1/2007, str. 73

[16] Šimák J.V.: Příběhy města Turnova III. str.153.154