červen 2023

OCHRANOV
Pro České bratry, členy Unitas Fratrum, nebo chcete-li Moravany, jsou dvě veledůležitá místa ve světě. Kunvald, kolébka staré Jednoty bratrské a Ochranov,místo vzniku Obnovené Jednoty bratrské.
V loňském roce jsme si připomínali 300. výročí založení Ochranova také na stránkách tohoto sborového dopisu. Část členů našeho sboru se též účastnila slavnostních bohoslužeb v rámci oslav v Ochranově. Nyní se chystáme Ochranov opět navštívit. Být „Moravan“ a nenavštívit Ochranov? Jsme rádi, že někteří z účastníků zájezdu budou v Ochranově poprvé. Jako přípravu na návštěvu
berme těchto několik informací.
Připomínali jsme si 17. červen 1722, kdy byl poražen první strom na stavbu nové osady, Ochranov. Co bylo dál? Brzy došlo k založení čtvercového náměstí, dnešního Zinzedorfplatzu a prvních sborových budov, pohostinství, školy a Zinzendorfova sídla. Poté došlo k rozšiřování sídla prodlužováním ulic a výstavbě kvadratických čtvrtí. V roce 1727 žilo v Ochranově 220 obyvatel. V roce 1757 došlo k výstavbě sborového sálu a později domů sesterského a bratrského, jak bylo v Obnovené Jednotě tradicí. Roku 1730 vznikla reprezentační budova – dnešní „Vogtshof“, kde sídlí vedení ochranovské Jednoty. Zde se také každoročně ve zvláštním sále losují Hesla. V roce 1931 byl založen hřbitov na vrcholku Hutberg, který je spojen s městem lipovou alejí.
Součástí města byly od počátku malé řemeslnické dílny, živnosti a manufaktury. Od roku 1747 zde působil kupec Abraham Dürninger, obchodník s bavlnou, tabákem a plátny, tedy „koloniálním zbožím“. V 18. století patřila tato sborová firma k největším v celé Horní Lužici. K dalším významným obchodním společnostem patří výrobna známých „ochranovských hvězd“, a také Komenského knihkupectví. Dějiny „ochranovských“ ve světě jsou k vidění ve vlastivědném muzeu a také v etnografickém muzeu. Zde je vystaveno mnoho exponátů, které byly přivezeny v rámci misijních výprav do celého světa. V roce 1945, den po konci 2. světové války vypálila Rudá armáda centrum města. Byly zničeny 2/3 všech budov. Náměstí tak není původní. Současný sborový sál byl postaven v roce 1953, byl opraven Zinzendorfův „panský dům“, kde dnes sídlí diakonie a škola a internát pro duševně nemocné. V posledních letech pak byla rozšířena a dostavěna škola, kde sídlí vyšší střední škola a gymnázium. Důležitým místem pro městečko Ochranov je původní zámek v Berthelsdorfu, který je vzdálen asi dva kilometry z centra. Alespoň tyto památky chceme z části navštívit v rámci naší návštěvy.

2022

PŘÍBĚH OCHRANOVSKÉ HVĚZDY
Původ všech vánočních hvězd    Herrnhuter Stern (Ochranovská hvězda), která vznikla před zhruba 160 lety v zámku ochranovské Jednoty bratrské, je považována za pramáti všech vánočních hvězd. První hvězda z papíru a lepenky zazářila počátkem 19. století v internátních pokojích v Ochranově. Hvězdu vyrobil jeden z vychovatelů při hodině matematiky a měla žákům pomoci lépe pochopit geometrické útvary. Od té doby vyráběly děti hvězdy vždy o první adventní neděli a tento zvyk s sebou přenesly i do svých rodin. Počátek manufaktury    Obchodník Pieter Hendrik Verbeek vymyslel koncem 19. století první stabilní, skládací hvězdu. Nové na této hvězdě bylo perforované kovové tělo s drážkami, do nichž se daly zasouvat papírové cípy s kovovými okraji. Díky tomuto vylepšení bylo možné hvězdy poprvé posílat složené a prodávat je nejprve v ochranovském misijním knihkupectví.  Jediná opravdová s 25 cípy   V následujících letech Verbeek tuto konstrukci dále rozvíjel, založil společnost »Sterngesellschaft mbH« a první hvězdu bez těla přihlásil k patentu v roce 1925. Tento model odpovídá dodnes používané konstrukci se 17 čtyřhrannými a 8 tříhrannými cípy. Od roku 1991 má firma název »Herrnhuter Sterne GmbH« a dosud vyrábí Herrnhuter Sterne (Ochranovské hvězdy) tradičním ručním způsobem.

prosinec 2019

****************************************************************************************************************************************

společný německo-český den 21. září 2019

Sbory Jednoty bratrské z východu Německa a sbory české Misijní provincie udržují prostřednictvím vzájemných návštěv kontakty. K tomu také slouží společný partnerský den, který se konává vždy po dvou letech. Poslední setkání bylo v roce 2017 v Železném Brodě. Letos jsme se sešli v Ochranově s tématem  „Boží věrnost na našich cestách“. Toto téma vychází z textů Hesel na 21.9.

říjen 2019

*********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************

Výzva k modlitbě 

Milé sestry, milí bratři,
modleme se  za ty,

kdo jsou v ohrožení života, kdo se neobejdou bez pomoci druhých, kdo jsou na tom zle.

Jsou to lidé v naší blízkosti.

O některých víme dobře, o některých jen letmo a vzpomeneme si na ně občas.

Můžeme učinit o trochu více. Modleme se za ně.
A také jsou to lidé daleko od nás, lidé, které neznáme jménem.

O jejich utrpení se dozvídáme nejčastěji z médií.

A často žasneme, jak je možné, že jejich život bez domova, bez jídla a základní lékařské péče

je v tak obrovském protikladu s naším zabezpečeným způsobem života!
Modleme se ve shromážděních i v soukromí za ty, kdo se vracejí do válkou zničené Sýrie a hledají, jak žít dál.

Modleme se za změnu situace v Jemenu tak, aby se humanitární pomoc dostala k milionům těch, kdo umírají hlady.

A pamatujme i na další místa, další trpící.
Čiňme tak ve skvělé naději, že ten, jemuž patří všechna moc i sláva, totiž Kristus, má soucit s utrpením každého člověka,

vždyť na sobě zakusil utrpení i smrt.

A z Boží moci žije.

Požehnaný čas

Synodní rada, Praha,7.3.2019

 

***********************************************************************

V neděli 13. října 2019 se sešla sborová rada, aby volila kazatele. Sešlo se celkem 24 členů s volebním právem.

Na dva roky – od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021

byl zvolen kazatelem bratr Ondřej Halama.

***********************************************************************

 

 SBORY NAŠEHO SENIORÁTU  

 

ŽELEZNÝ BROD:

Železnobrodský sbor je vlastníkem největšího kostela v rámci ochranovského seniorátu. Počátek sboru je v přestupovém hnutí ve dvacátých letech století minulého. Sbor byl ustaven roku 1920 a už v roce 1925 zde otvírali monumentální modlitebnu, která byla postavena podle ochranovského sboru stavitelem br. Kousalem. Brzy byl železnobrodský sbor nejpočetnějším v tehdejší Jednotě bratrské. Čítal dva a půl tisíce členů z místa i širšího okolí. Železnobrodský sbor prošel stejnou cestu jako většina ochranovských sborů. Po schizmatu v Jednotě bratrské mu byl sborový dům odebrán. V roce 2007 dům zpětně od Jednoty bratrské odkoupil. Železnobrodský sál je vzhledem ke své velikosti využíván k velkým, dnes seniorátním setkáním, svatbám i posledním rozloučením s pracovníky církve. Právě tak je vhodným místem pro příležitostné koncerty. Opakovaně se tu setkávají členové a přátelé ochranovských sborů v Čechách a v Německu. Naposledy se takové setkání uskutečnilo v roce 2017. Železnobrodský sbor je také organizátorem a pořadatele každoroční husovské slavnosti. Ta začíná již vždy v sobotu večer nočním setkáním ve skalách, kde se podle tradice scházeli v dobách protireformace tajní evangelíci. V neděli pokračuje slavnostními bohoslužbami v Železném Brodě a odpoledne pak setkáním opět ve skalách „Na Kalichu“. Tato slavnost se tu koná nepřetržitě od roku 1988. Železnobrodský sbor je svoji aktivitou znám i v místě. Pořádá koncerty i přednášky pro veřejnost, ale také každoroční rozsvěcení adventní hvězdy i živý Betlém. V posledních letech přicházejí do sboru noví lidé a přátelé, a účast na bohoslužbách pozvolna stoupá. Snad je to nadějný příslib pro budoucnost.

UJKOVICE:

Ochranovský sbor v Ujkovicích má své počátky v přestupovém hnutí dvacátých let minulého století. Shromažďoval věřící z malých vesnic, Dětenic, Ledců, Bousova, Kopidlna, Domousnic, Ujkovic a některých dalších. V roce 1935 si postavil malou venkovskou modlitebnu. Tak jako jiným ochranovským sborům se mu po roce 2000 podařilo získat sborový dům zpět do své zprávy a schází se zde dodnes. Venkovský a diasporní ráz sboru zůstal zachován. K bohoslužbám se sjíždí členové i přátelé z širokého okolí. Sbor je spravován jáhnem, který je povolán jen na částečný úvazek. Z toho také vyplývá skutečnost, že pravidelným setkáním sboru jsou právě jen nedělní bohoslužby. Všechna ostatní setkání jsou příležitostná. Jednou v roce sborový den, příležitostný koncert, vánoční půlnoční bohoslužba i některá další setkání. Sbor tvoří přibližně stále stejný počet členů. Někteří odešli na věčnost, jiní se připojili. Život sboru vždy ožívá během léta, kdy se na bohoslužbách objevují někteří letní hosté. Činné a živé staršovstvo sboru se nevyhne úvahám, které zaměstnávají i jiné malé venkovské sbory. Jak to bude dál s obsazeností kazatelem i v situaci, kdy se venkov stále pozvolna vylidňuje.

TURNOV:   

Počátky sboru v Turnově jsou spjaty s charismatickou osobností bratra Václava Vančury. Ten se v roce 1895 přestěhoval z Dubé do Mladé Boleslavi, aby zde začal rozsáhlou misijní a pastýřskou činnost. Šíře jeho práce sahala od České Lípy a Litoměřic až po Novou Paku a Velké Hamry – a také Turnov. Tak došlo k tomu, že v neděli, 5. prosince 1897, byla tehdy ještě do sboru boleslavského přijímána první rodina z turnovska – mlynář Frydrych s rodinou z Daliměřic. Od té doby býval u nich Václav Vančura častým hostem a brzy se shromáždil kruh čtenářů Písma i zájemců o bratrskou historii. Protože se společenství rozrůstalo, byl v roce 1900 ustaven sbor a otevřena vlastní modlitebna v Královské ulici. V roce 1906 byl povolán za kazatele Gedeon Vilém Hartwig a práce se rozšířila také do blízkého Rovenska pod Troskami. Bratr Hartwig bydlel v domě č.p. 17 na Mariánském náměstí, kde také byla od roku 1907 modlitebna. V roce 1913 za pomoci německých bratří koupil sbor dům v Kozákovské ulici, kde byla také slavnostně otevřena modlitebna. V roce 1914 se správy sboru ujal misionář František Chleboun, který se vrátil z misie v Jižní Africe. Ten také začal od roku 1916 konat misijní dílo na železnobrodsku a pravidelné bohoslužby od  roku 1918. Oživení turnovského sboru přineslo přestupové hnutí v roce 1921. Tehdy vznikly stanice v Doubravici a Svijanském Újezdě. Protože bratr Chleboun byl opět povolán na misii, stal se od roku 1923 kazatelem v Turnově Ladislav Šklíba. Po odchodu bratra Šklíby do Potštejna se stal kazatelem Pavel Glos. Bratr Glos, kterého starší turnovští dobře pamatují, zde sloužil celých 45 let. V roce 1975 nastupuje do sboru správce Jiří Polma, který v roce 1996 přešel do Železného Brodu. V roce 1997 byl ke správě sboru povolán O. Halama.

Současnost:  V roce 2000 se turnovský sbor spolu s dalšími Ochranovskými sbory stává součástí největší protestantské  církve v Čechách a na Moravě, Českobratrské církve evangelické, která úzce navazuje na teologii i tradice Jednoty bratrské. V témže roce sbor kupuje památný avšak značně zchátralý  dům Na Sboře. Ten je v průběhu  roku a půl zcela zrekonstruován a 20. října 2001 slavnostně otevřen za účasti mnoha místních i zahraničních hostů. Zde také sbor v současnosti působí.

 

 TANVALD:   

Ochranovský sbor v Tanvaldu byl jako samostatný sbor ustaven v roce 1956. Sídlo sboru je ale za hranicí Tanvaldu, v Dolní Smržovce. Tak jako jiné ochranovské sbory přišel sbor po schizmatu v Jednotě bratrské o střechu nad hlavou. Malá skupina členů se tak dlouho scházela v klubovně Domu dětí a mládeže v Tanvaldu. Až v roce 2012 se podařilo zpětně od Jednoty bratrské zakoupit původní modlitebnu, a bohoslužby se zde začaly konat až v roce 2017. Mezitím však sbor procházel personální krizí a nebylo možno ustavit celé staršovstvo. Proto je dnes sbor spravován správní komisí. Sborový dům prochází pozvolnou rekonstrukcí. Byla obnovena modlitebna a zázemí. Nedílnou součástí sboru je unikátní hrázděný osmihranný kostelík v Kořenově, který je jednou z dominant Jizerských hor. Původně luterský kostelík postavený podle architekta Otto Bartninga v roce 1909 je dnes ve vlastnictví seniorátu. V létě se zde konají pravidelné nedělní bohoslužby od června do září. Střídají se tu kazatelé z různých denominací a účast bývá vpravdě ekumenická. Zároveň je kostelík místem mnoha svateb, ať už církevních nebo civilních. Příležitostně se tu konají i kulturní akce pro veřejnost.

ROVENSKO pod Troskami:

Sbor v Rovensku vznikl v roce 1909 jako kazatelská stanice turnovské filiálky mladoboleslavského sboru.

V meziválečném období byl součástí turnovského sboru, v roce 1944 se osamostatnil. K bohoslužbám se zprvu scházel v soukromí, vlastní modlitebnu si sbor zřídil roku 1949 v Revoluční ulici 399. Po zrušení sboru strany nového vedení JB sbor vstoupil do Ochranovského seniorátu při ČCE.

V roce 2007 odkoupil svůj původní sborový dům. V současnosti jde o malý sbor venkovského typu. Sestra kazatelka sbor charakterizuje takto. Součástí ČCE jsme od roku 2000, kdy se nás tato církev ujala a dala nám možnost odpočinout si od rozbrojů v české provincii Jednoty bratrské. Od té doby se znovu nadechujeme. Z vlastních zdrojů a s pomocí seniorátu se nám daří udržovat faru jako otevřené místo pro družné setkávání i ztišení. Jako všechny sbory Ochranovského seniorátu se účastníme života ČCE i celosvětové Unitas fratrum. Udržujeme vztahy se sborem v Neuwiedu – zde totiž žijí členové bývalého sboru Jednoty bratrské v moravském Herzogwaldu, kteří byli po druhé světové válce odsunuti a vnitřní vybavení jejich kostelíka bylo převezeno do Rovenska. Zůstáváme v srdečném kontaktu i s dalšími partnerskými sbory v rámci Jednoty v Berlíně Drážďanech. Vzájemné návštěvy se konají každý rok a bývají hojně navštíveny. S radostí jsme na faře uvítali rovněž zájezdy sborů ČCE (např. Libštát, Klášter nad Dědinou či skupina mládeže Horáckého seniorátu) i z jiných spřátelených církví. Naše ubytovací kapacity využívala ke každoročním soustředěním rovněž mládež Ochranovského seniorátu. Úzce spolupracujeme s Libereckým seniorátem ČCE. Od r. 2002 promlouvá farářka o první adventní neděli při slavnostním rozsvěcení vánočního stromu na rovenském náměstí, na němž se podílejí i děti z našich dětských skupin. Spolupráce s rovenskou základní školou se datuje již od r. 1990. Prostřednictvím koncertů, přednášek a divadelních představení se snažíme účastnit kulturního života obce. Do nastávajících let hledíme realisticky a neztrácíme naději ve stále působící milost Boží.

PRAHA:

 

Pražský sbor v roce 2000, kdy byl správcem sboru kazatel Bohumil Kejř a členem sboru biskup Jednoty bratrské Adolf Ulrich přijal, jako další zrušené sbory Jednoty, velkorysou nabídku Českobratrské církve evangelické a stal se součástí Ochranovského seniorátu při ČCE. V roce 2002 Úzká rada JB původní sborový dům v Hálkově ulici prodala komerční italské společnosti. Prodej byl soudně napaden a spory se táhly do r. 2006, kdy sbor s konečnou platností o budovu přišel. Poslední bohoslužba v Hálkově ulici se konala 25. 6. 2006. Sbor musel opustit svůj bohoslužebný prostor, byl vystěhován farář s rodinou a s nimi i veškeré zařízení modlitebny. Kazatel spolu se staršovstvem a kurátorem našli nové prostory pro fungování sboru. Nedělní shromáždění se konala v kapli Domova Sue Ryder v Praze 4. Zařízení kanceláře, sborová knihovna a archiv byly uloženy v prostorách, které k pronájmu uvolnil sbor Žižkov II. Život sboru byl tak značně okleštěn. Kazatel B. Kejř ukončil svou službu v pražském sboru Ochranovského seniorátu k 31. 12. 2006. V r. 2007 byla zvolena jako kazatelka Eva Šormová. Na konci dubna 2013 byla sboru nabídnuta koupě Milíčovy modlitebny v Praze 10 – Malešicích. Po dlouhém zvažování a jednání odhlasovalo v r. 2014 sborové shromáždění koupi objektu a realizaci projektu „Rekonstrukce a dostavba Milíčovy kaple“ podle návrhu akademického architekta Davida Vávry. Nastalo dlouhé období shánění potřebných povolení ke stavbě. Někteří členové ze sboru odešli. Na druhé straně se sborová práce se velmi oživila. Do sboru vstoupili noví členové, kteří vtělili svou víru do projektu budováním nových bohoslužebných prostor a zapojením do života sboru. Toto úsilí sbor završil nově zrekonstruovaným prostorem Milíčovy kaple. Děkovná bohoslužba spojená s otevřením obnovené kaple se konala na první adventní neděli 3. prosince 2017. Sbor a kazatelka ani v době rekonstrukce nezapomněli, co dělá sbor sborem. Sbor se dál scházel k bohoslužebným shromážděním, při biblických hodinách dětí i dospělých. Dnes před sborem leží další nemalý úkol. Dostavět zázemí a bydlení pro kazatele.

 POTŠTEJN:

První sbor obnovené Jednoty bratrské v českých zemích, založený již v roce 1870. Zpočátku se sbor scházel v soukromí, v roce 1871 díky zahraniční finanční pomoci zakoupil starší dům čp. 10, v němž si zřídil modlitebnu (dnes fara). Stávající kostel byl vystaven a otevřen v roce 1899.  V poválečném období sbor spravoval také kazatelské stanice v Kunvaldu, Rokytnici v Orlických Horách, Vamberku a Rychnově nad Kněžnou. Později také v Dobrušce. V letech 1998-99 v rámci schizmatu část potštejnského sboru vstoupila do Ochranovského seniorátu ČCE. Sbor ovšem přišel o své zázemí. Jednota bratrská vyprodala mobiliář Potštejnského kostela a zřídila zde sklad a dílnu. Původnímu sboru byl vstup odepřen. Historický kostelík a fara byly od Jednoty bratrské odkoupeny zpět v roce 2008, pomohla tomu široká ekumenická a zahraniční ekonomická pomoc.

KOBEROVY:  

Koberovský sbor vznikl ve třicátých letech 20. století jako kazatelská stanice železnobrodského sboru a v roce 1943 se spolu s kazatelskou stanicí Loučky osamostatnil; oficiální sídlo bylo tehdy v Loučkách. Plány na výstavbu sborového domu se nepodařilo realizovat a sbor se scházel v soukromých prostorách. Teprve roku 1965 si vystavěl malou modlitebnu (Smrčí 41).V současnosti jde o početně malý sbor. Členové sboru se dnes účastní bohoslužeb i biblických hodin v Železném Brodě a probíhá jednání o sloučení obou sborů.

 

JABLONEC NAD NISOU:  

V roce 1907 byl zakoupen dům v Mühlfeldgasse (dnes Máchova ulice) 766/29, truhlářská dílna v přízemí byla upravena na modlitebnu a spolkovou místnost. Život sboru totiž provázela široká a ekumenická spolková činnost. Samostatným farním sborem se Jablonec stal v roce 1910. Vystřídali se zde kazatelé J. Schiller, G. E. Schmidt a J. Voelkel. Ke sboru v Jablonci patřily kazatelské stanice v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Liberci. Po 2. světové válce německý sbor zaniká, protože většina členů byla odsunuta. Plynule však navazuje český sbor, jehož se jako správce ujímá kazatel V. Habr. Snažil se podchytit členy JB, kteří se stěhovali z vnitrozemí. Kazatelské stanice vznikají v Tanvaldu a na Smržovce. Dále zde jako kazatelé působili J. Halama jr., R. Kužel, J. Halama sr., K. E. Langerfeld, D. Kubíčková a A. Kracíková.

KOSTELÍK V KOŘENOVĚ: 

V roce 1903 vznikla kazatelská stanice Kořenov-Tesařov pro německé evangelíky luterské církve augsburského vyznání.  Farností patřili k Jablonci n. N. a ke kazatelské stanici s dnes rozpadlým kostelíkem v Dolní Smržovce. Shromažďovali se jednou měsíčně k bohoslužbám v hostinci Zvonice (Glockensteinbaude). Vedle občanů Rakouska -Uherska sem na bohoslužby přicházeli i evangelíci z území pruského Slezska, tedy z Německého císařství. V listopadu 1903 vznikl Spolek pro stavbu kostela. Plány na stavbu připravil architekt Otto Bartning (1883 – 1959), později proslulý stavitel sakrálních staveb. Základní kámen byl položen v den nanebevstoupení Páně 20. května 1909 a 20. října 1909 byla slavnost vysvěcení nového kostelíka. V silně skalnatém terénu byl okolo kostelíka roku 1911 založen i hřbitov.     Po konci druhé světové války získala kostelík do užívání Jednota bratrská. Asi v roce 1956 byl kostelík opraven a byl využíván pro letní bohoslužebná, ekumenicky otevřená shromáždění. Generální oprava kostelíka proběhla v roce 1968. Současný vlastník, Ochranovský seniorát při Českobratrské církvi evangelické zajistil v letech 2013 – 2016 celkovou rekonstrukci – interiér i exteriér. Vedle velkého počtu svateb se tu konají od začátku června do konce září pravidelné nedělní bohoslužby.

 

 

KONVENT 

Ze sborového dopisu Listopad 2018

výročního setkání seniorátu – konvent – v Praze:

Sešlo se celkem 18 hlasujících členů z osmi sborů, a další hosté. Zástupcem z Evropské kontinentální provincie (ECP) byla sestra Benigna Carstens, která vyřídila pozdravy od celého evropského ředitelství. ECP je nejen naší blízkou a duchovně spřízněnou provincií, ale zároveň naší provincií „supervizní“. (Každá misijní provincie má nějakou dohlížející, „supervizní“ provincii UF).

Konvent zároveň připravil a zaslal k výročí 90. narozenin dopis bratru Theo Gillovi, biskupu UF, který sídlí v Ochranově. Konvent také volil zástupce na synod ČCE pro další čtyři roky. Z řad duchovních byly zvoleny sestry E. Šormová a náhradnice H. Jalušková. Z řad starších pak sestry H. Hájková z Potštejna a náhradnice I. Votočková z Rovenska. Došlo také k volbě náhradníka Seniorátního výboru. Byla zvolena sestra A. Kracíková.

SV předložil výkaz hospodaření za rok 2017 a rámcový rozpočet na rok 2019. Vedle toho bylo schváleno rozdělení celocírkevních repartic (70.600,- Kč) a seniorátních repartic (65.000,- Kč) na jednotlivé sbory. Pro náš turnovský sbor je to celkem 34.000,- Kč. Seniorátní sbírky pro rok 2019 zůstávají stejné.

Zásadní otázkou byla žádost sboru v Koberovech o připojení ke sboru železnobrodskému. Blízkost těchto sborů je dána nejen geograficky, ale vychází z toho, že se obě společenství dlouhodobě setkávala. Už delší čas byla jedna neděle v měsíci společná v Železném Brodě. Splynutí obou sborů, jak navrhovala sborová rada a staršovstvo v Koberovech, je tedy logické i praktické. Konvent tento návrh schválil a bude postoupen synodu ČCE v příštím roce.

Příští zasedání konventu se koná 9. Listopadu 2019 v Jablonci nad Nisou.

 

 

 Prohlášení synodní rady Českobratrské církve evangelické ke stému výročí republiky.

Vznik Českobratrské církve evangelické je spjat se vznikem Československé republiky. Ta souvislost není nahodilá. Čeští evangelíci se tím nejen chopili příležitosti ke svému osamostatnění, nýbrž se také přihlásili k odpovědnosti za nově se utvářející demokratickou společnost.
V uplynulých 100 letech jsme tento odkaz někdy ztráceli ze zřetele, jindy zas nově objevovali a naplňovali. V současné době změn ve společnosti i v církvi je třeba si tuto odpovědnost připomínat.
Demokracie není samozřejmostí. Není ani jen formálním zřízením, nýbrž vztahem k druhým lidem a k okolnímu světu. Svoboda v demokracii znamená nejen názor mít a projevovat, nýbrž hledat v rozhovoru obecné dobro, nad výměnou názorů a postojů ctít kritérium pravdy a vždy mít ohled na slabé.
Naším národním zájmem není sebestředná uzavřenost, nepřátelská k okolí, nýbrž přátelství a spolupráce se všemi, kdo respektují lidskou důstojnost a práva a usilují o spravedlnost a pokoj.
Čerpejme inspiraci a sílu z Kristova evangelia a za naši republiku a její obyvatele se modleme.