KALENDÁŘ NA DUBEN 2024

JEDNOTA BRATRSKÁ – MORAVIAN CHURCH – HERRNHUTER BRÜDERUNITÄT – UNITAS FRATRUM

                     Každý rok losuje Seniorátní výbor Hesla pro jednotlivé sbory, emeritní kazatele,

                     vdovy po kazatelích i pro vedení církve. 

                     Pro rok 2024 bylo vylosováno heslo:

                     VŠECKO NECHŤ SE MEZI VÁMI DĚJE V LÁSCE.

 

                    Heslo pro náš Sbor v Turnově z 16.11:

           Budu mít jméno k veselí, chvále a oslavě mezi všemi pronárody na zemi, až
           uslyší o všem dobru, které pro svůj lid učiním (Jer 33:9)
           Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu!
           Požehnaný, který přicházím ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!

******************************************************************************************************************************************************************************************************************

středa 3. dubna 10:00 Dopoledne Na Sboře

čtvrtek 4. dubna 17:00 setkání dorostu

 

neděle 7. dubna Quasimodogeniti

      9:30 bohoslužby
setkání staršovstva

úterý 9. dubna 19:00 Večer nad Biblí

čtvrtek 10. dubna 17:00 setkání dorostu

sobota 13. dubna 10:00 Setkání sester ČMPUF

Práce sester v České misijní provincii Unitas Fratrum:
Sestry – ženy – mají důležitou roli v církvi už od jejího počátku. Tak jsme si to
připomínali i nyní, ve velikonočních příbězích. Tato tradice má své pevné místo
v evangelických církvích a tedy také v celé naší Unitas Fratrum. Máme
kazatelky, biskupky, v naší provincii kurátorky (v šesti sborech z osmi) a členky
staršovstev. Sestry mají, i početně, významnou roli v našich sborech.
Jedenkrát za rok se ale koná zvláštní setkání sester naší provincie.

Tentokrát se
sejdou ve sboru v Turnově v sobotu 13. dubna.

Hlavním tématem je „Práce vězeňských kaplanů“.

Začíná se v 10 hodin a je připraven tento program:

Práce vězeňských kaplanů – Barbora Železník
Diskuse
Rozhovor s vychovatelem věznice v Jeřicích
Sbírka
Ergoterapie dětí s kombinovaným postižením – Klára Hofmanová
Ukázka z povídek americké biskupky Kay Ward – Jitka Pernerová
Jste všichni srdečně zváni, a to platí nejenom pro sestry.

(o práci sester také naleznete informace na našich webových stránkách:

https://jednotabratrska-prace-sester.webnode.cz/)

 

neděle 14. dubna Misericordias Domini

      9:30 dětské bohoslužby – sborová neděle

úterý 16. dubna 18:00 Večer Na Sboře

středa 17. dubna 10:00 Dopoledne Na Sboře

čtvrtek 18. dubna 17:00 setkání dorostu

 

neděle 21. dubna Jubilate

      9:30 bohoslužby – host

úterý 23. dubna 19:00 Večer nad Biblí

čtvrtek 25. dubna 17:00 setkání dorostu

 

neděle 28. dubna Cantate

      9:30 bohoslužby

  AKTUALITY:

unor 2024

Modlitební stráž v Unitas Fratrum,
Vždy první tři dny v únoru připadá na naše Ochranovské sbory tak zvaná „modlitební stráž“. Možná to slovo „stráž“ někoho odrazuje. Zkusme ho tedy nahradit například spojením „modlitební čas“. Co tento čas pro nás může znamenat a kde se tato myšlenka vzala, najdeme v Informativní knížce „Jednota bratrská – Unitas Fratrum“, která byla vydána v roce 1989. Zde se dočteme následující:
Na intenzivní modlitebný života soukromý i společný, kterým žila Jednota v období předbělohorském, navazovala Jednota období
ochranovského svými modlitebnými společenstvími. Inspirováno slovy Písma z Izaijáše 62:6 – „Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážce; po celý den a po celou noc ať nikdy nejsou zticha“ – vyrostlo přesvědčení, že by bylo dobré a užitečné také v Ochranově ustanovit „strážné“, kteří by se modlili nepřetržitě dnem i nocí za církev, za bratry a sestry doma i na cestách i za Boží
království ve světě. Dne 27. srpna 1727 se rozhodlo 24 bratří započít modlitební stráž. Rozdělili si den po hodinách a každý z nich se zapsal do časového rozvrhu na určitou denní či noční hodinu, v níž chce od toho dne nadále pravidelně konat přímluvné modlitby za druhé. Tato listina se dochovala v ochranovském archívu jako památka na počátky modlitební stráže, která pak trvala celé jedno století.
Po druhé světové válce, když se měl opět po dlouhé době sejít synod světové Jednoty bratrské – plánován byl na rok 1957 do Bethlehemu v USA – rozhodli se bratří z výkonného výboru světové Jednoty na výzvu všech 26 biskupů, že nejlepší přípravou pro synodní jednání i pro celý jubilejní rok Jednoty (1457 – 1957) bude obnovení modlitební stráže v celé Unitas Fratrum, ve všech provinciích a ve všech sborech. Proto byla vyhlášena pro rok 1957 modlitební stráž a rozepsány dny pro každou provincii a hodiny pro každý sbor. Začala 1. ledna 1957 a naše sbory se jí účastnily s velikou horlivostí. V denních i nočních hodinách se modlili bratří a sestry, jednotlivě, v rodinách i ve skupinách, zúčastnila se i mládež. I když některé provincie Jednoty po letech ustaly v konání modliteb po celých 24 hodin denně, naše provincie zachovává tuto stráž věrně od roku 1957 až dodnes.
Na synodu světové Jednoty bratrské v roce 1981 v Ochranově bylo znovu spontánně rozhodnuto obnovit modlitební stráž ve všech provinciích tak, jak byla na počátku, totiž 24 hodin denně. Vědomí, že každou hodinu ve dne i v noci také nás někdo nese na modlitbách, je pro nás vždy novou posilou a potěšením.

z lednového čísla 2024

HESLO NA ROK 2024 PRO NÁŠ SBOR

Rada České misijní provincie – Seniorátní výbor vždy na konci roku losuje hesla
také pro naše sbory. Turnovu bylo vylosováno Heslo z 16. listopadu:
Budu mít jméno k veselí, chvále a oslavě mezi všemi pronárody na zemi, až
uslyší o všem dobru, které pro svůj lid učiním (Jer 33:9)
Zástupy, které šly před ním i za ním, volaly: „Hosanna Synu Davidovu!
Požehnaný, který přicházím ve jménu Hospodinově! Hosanna na výsostech!“
(Mt 21:9)

NOVÉ BRATRSKÉ LISTY
Na sklonku roku jsme dostali do rukou poslední číslo NBL v roce 2023. Tím se uzavřel 25. ročník tohoto našeho periodika. To je úctyhodná řádka let. NBL navázaly v době schizmatu od roku 1998 na původní časopis Jednota bratrská, který zůstal v té době v rukou dnešní České provincie, ale nevydržel dlouho a zanikl. NBL navázaly na prvorepublikovou tradici – Bratrské listy, předchůdce
časopisu Jednota bratrská. Odtud název Nové bratrské listy. V současnosti vychází 4 x do roka. Vedle teologických a historických statí se v něm v poslední době hojněji objevují zprávy a informace ze života našich sborů, a to je dobře.
To je zajímavá část časopisu i pro ty, kteří nehledají odbornější témata. Stále počítáme s „papírovou“ podobou časopisu. Někteří z nás časopis archivují a dokonce si ho nechávají svázat. Pro vyhledávání starších příspěvků to je velmi výhodné. NBL mají ale dnes i svoji digitální podobu. Vždy po vyjití nového čísla je to starší zveřejněno na webových stránkách naší České misijní provincie:
www.jednotabratrska.cz , kde je možné si je přečíst i stáhnout. Děkujeme všem, kteří časopis připravují, předně redaktorovi bratru Jindřichu Halamovi jr.

z říjnového čísla 2023

Jan Blahoslav

Narozen z počestných a zbožných rodičů v Přerově moravském 1523. Hoch byl dobře vychován v lásce ke zbožnosti. Jako jinoch pěstoval vědy v Goldberku pod Trotzendorfem. Potom žil ve Vitenberku, Lutera a Filipa tam poslouchal. S Peucerem bydlil. Potom byl povolán na Moravu. V Prostějově vedl mládež. Z jeho školy vyšlo několik výborných mužů, mezi nimiž ne poslední byl Pan Jan starší, svobodný pán z Žerotína, který si ještě podnes blahopřeje k takovému učiteli, kterého měl za pastýře své duše a ctil jeho otce. Z Prostějova se odebral do Královce v Prusku; morem tam řádícím byl donucen vrátit se domů. Na zpáteční cestě pobyl nějaký čas u pana P. Speráta, který si jej velice zamiloval a pozoruje jeho neobyčejné nadání, radil mu, aby se odebral do Basileje, kam mu dal i doporučovací listy k učeným mužům. V Basileji byl přijat s přelaskavým pohostinstvím od Zikmunda z Jelení, s kterým žil, pokud pro zdraví bylo možno. Konečně r. 1553, učiněn služebníkem církve, stal se užitečným orgánem v domě Božím. Zastávaje úřad kazatelský, nebyl liknavý, tak že ani zdraví svého nešetřil. Ježto pak byl ze starších jediný, jimž stál v čele, snažil se je spravovati mírně, než aby uplatňoval vůči nim autoritu a přísnost. V té správě prozíravý, v přemáhání nesnází obezřelý, roztržek nemiluje, nikdy nejsa původce změn: muž pokojný, pod kterýmž jménem měl pověst i u protivníků. Příroda ho obdařila zvláštní a přece laskavou vážností i posuňky a pohyby tělesné byly přiměřené. Celý život tohoto může, povaha i mravy byly mírné, ušlechtilé a vybrané. Snášenlivost k urážkám a křivdám byla u něho podivuhodná bez touhy po pomstě. Ba naopak, ačkoli se spravedlivě často mohl pomstíti a ten, který ho urazil, se obával přísnějšího trestu, on projevil blahovůli a často i štědrost. Pohostinný. Dobročinný k chudým. Štědrý k žákům. V četbě a výkladech svatých písem neúnavný. Přeložil z řečtiny Nový zákon do mateřštiny nadmíru elegantně, kterýž překlad se vřele doporučuje osobám učeným a češtiny znalým. V tomto oboru by byl více vykonal, kdyby mu bývalo možno pro práce v záležitostech církve. Přeslavné dílo vykonal vydáním knihy posvátných písní. Ještě jako jinoch sepsal knížku Musica mateřštinou, oč se před ním nikdo nepokusil. Byl zajisté milovníkem hudby po celý život: milovníkem a ochráncem ryzosti mateřštiny, o jejíž neporušené zachování pracoval, seč byl, a dosud jsou některé jeho práce v této věci.
Trpěl přebytkem šťáv a nadýmáním. Hypochondrický, studeného žaludka. Játra byla příliš teplá, kteráž přirozená dyskrasia živných údů příčinou byla, že zdraví jeho častěji bylo porušeno. Záchvaty močového kamene dosti časté, dny častější a prudší zakoušel. Pět let před smrtí si stěžoval na tíseň a bolesti srdce. Správou církve přece více než nemocmi vyčerpán, nedosáhl ještě padesátého roku a přece se zdálo, že dávno překročil vzhledem k své šedivosti šedesátý. Konečně 5. září 1571, jsa na visitaci sborů, byl zachvácen čtvrtodenní zimnicí, která se později zhoršila dvojnásobně a ztrávila tělesné síly. Zemřel v záchvatu 24. listopadu ve věku 49 let, nedosáhnuv přechodu.
Býval jsem přítomen mnohým nemocným, ale nikdy jsem nikoho neviděl, koho by tak těšily hovory o smrti a o budoucím životě. Mezi jinými jeho zbožnými přáními bylo i to (které často opětoval), aby jeho odchod odtud byl pokojný. Splnilo se mu úplně, čeho si přál. Zdálo se zajisté, že neumírá, ale usíná. (životopis z pera současníka)

 

NOVÁ STRUKTURA CÍRKVE
Loňský i letošní synod ČCE projednával otázku nového administrativního uspořádání církve. Naše církev je v současnosti rozdělena na čtrnáct seniorátů. Třináct územních a čtrnáctý seniorát, náš „ochranovský“, který není vymezen územně. Jde o sbory bývalé Jednoty bratrské, které mají v rámci světové Unitas Fratrum status misijní provincie. Jednotlivé senioráty jsou v rámci církve právnickými osobami se zvláštními administrativními povinnostmi i právy. V průběhu let, se počet sborů i počet farářů/ek církve zmenšil. Některé sbory se spojily, jiné získaly status kazatelské stanice. V našem seniorátu to bylo například v případě Koberov a Železného Brodu. Velikost jednotlivých seniorátů (správních jednotek) se podstatně liší. Největší seniorát je pražský – 32 sborů a 32 farářů/ek, a nejmenší samozřejmě náš ochranovský – 8 sborů a 4 pracovní úvazky.
Těch malých seniorátů je víc a některé již jednají o spojení se senioráty sousedními. Malé senioráty, tak jako náš, nemají ani dostatek kazatelů, aby obsadili nutné správní seniorátní orgány. S narůstajícím odvodem sborů do personálního fondu (fond na plat kazatelů) se tato situace bude prohlubovat. Představa, o níž se hovoří, je redukce seniorátů na 6 nebo 7, kde seniorát bude mít přibližný počet 25 - 30 sborů a tomu odpovídající počet kazatelů/ek.
Pro nás je jasné, že udržet funkční seniorát je dále personálně nemožné. Nemusíme se ale děsit budoucnosti. Je již připravena nová struktura „České misijní provincie Unitas Fratrum“ (ČMPUF). Loňskému konventu – potažmo synodu ČMPUF byl předložen návrh „řádu“. Později byl upraven v rámci připomínek a konzultován s církevním právníkem. Tento „řád“ bude předložen na synodu ČMPUF (konventu) letos na podzim a na základě toho bude naše provincie zaregistrována jako nová právnická osoba v rámci ČCE. Jejími členy budou ochranovské sbory a případně i další sbory, které projeví zájem o společenství Unitas Fratrum. V rámci celé církve budou naše sbory včleněny do nového, většího seniorátu a budou moci využívat výhod většího správního celku. Například zastupování kazatelů nebo administrace sborů.
Tím, že naše Česká misijní provincii UF už nebude zároveň seniorátem, se nám „uvolní ruce“ k intenzivnější práci v rámci světové Jednoty a rozvíjení našeho duchovního dědictví.

z letního čísla 2023

SBOROVÝ VÝLET DO OCHRANOVA:
Jako letní čtení vám přinášíme dojmy z výletu do Ochranova.
V sobotu 17. června uplynulo 301 let od poražení prvního stromu na stavbu městečka Ochranov (Herrnhut). Z turnovského sboru vyrazila čtyři auta s posádkou 20 členů sboru. Deset dospělých a deset dětí. Datum ale bylo dáno jen shodou okolností. Byla to sobota, na kterou jsme plánovali sborový výlet. Vždyť k loňským oslavám v Ochranově jsme z Turnova dorazili také ve značném počtu. Zvláštností této expedice byla skutečnost, že většina účastníků se do Ochranova dostala poprvé. Vycházeli jsme z myšlenky, že být „Moravan“ a nenavštívit Ochranov, je tak trochu ostuda.
Naše první kroky vedly do „kostela“, ochranovského bohoslužebného sálu. Přivítala nás sestra Benigna a měla obsáhlé vyprávění o počátcích Ochranova i o rekonstrukci sálu v posledních letech. „Teď už vím, proč je náš turnovský sál právě takový“ zaznělo z některých návštěvnických úst. V přízemí i prvním patře jsme pak shlédli trvalou výstavu, která historické vyprávění dokreslila a obohatila.

Další naše kroky vedly na ochranovský hřbitov, „Gottesacker“. Jeho prostota a originalita zaujme každého. Nemohli jsme na vršku Hutberg vynechat rozhlednu. Krásný výhled do kraje ukončil nečekaný déšť. A tak jsme zamířili do současného sídla Evropské kontinentální provincie v Ochranově, do budovy Vogtshof. K výkladu o losování Hesel UF jsme měli malé občerstvení. Právě tam, kde se Hesla každoročně losují. Kdokoliv z nás, dosud nepoučený o procesu výběru Hesel, si na tuto chvíli může vzpomenout vždy, když knížečku Hesel otvírá.
Výlet s dětmi (nejmladší účastník měl ¾ roku) musí být podřízen především jejich možnostem a potřebám. Proto náš výlet nemohl být příliš dlouhý. Předposlední zastavení bylo právě u památníku, který připomíná onen památný den 17. června 1722. Odtud už je jen pár kroků k centrálnímu parkovišti. Ale to nebylo všechno. Vždyť ještě před Ochranovem tu přeci byl Zinzendorfův zámek v Berthelsdorfu. Mohli jsme obdivovat stavbu tak zvaného „ochranovského baroka“, svébytného stavebního stylu, a dostalo se nám tu srdečného přijetí a zasvěceného výkladu. A pak už odjezd domů.
Vděčni Pánu Bohu, s díky našim předkům i sestře Benigně za krásné zážitky v Ochranově. (Ondřej – psáno pro NBL)

Ochranov, místo, které chrání městečko ležící asi 20 kilometrů od českých hranic, které se stalo v minulosti útočištěm a domovem Českých bratří, má příhodné jméno díky toleranci a dobrotivosti hraběcí rodiny Zinzendorfů, kteří členům Jednoty bratrské poskytli
ochranu a umožnili pokračovat v odkazu otců zakladatelů.
Na den 301. výročí založení města jsme se společně s mými přáteli z  turnovského sboru vydali toto místo poznat. Uvítala nás v krásném a novotou vonícím „svatostánku“ sestra Benigna. Milá, empatická a laskavá bytost, která mě svoji češtinou ohromila, nám ukázala všechna důležitá zákoutí tohoto městečka, které působí poklidně a hladí po duši. Ačkoli naši pouť provázela černá mračna, na dobré náladě nám neubrala ani trošičku. Navštívili jsme sborový sál Jednoty bratrské, Boží pole, Sborový dům se sálem, kde se losuji
hesla, Berthelsdorf, místo, kde se psaly dějiny ochránců Jednoty bratrské,rodiny Zinzendorfů.
Prožitý den se zapsal do mého srdíčka, poznala jsem další místo, které dává člověku klid a útěchu v dnešní bláznivé a rychlé době.
Děkuji za to, že jsem toto místo mohla poznat, a všem, kdo se na tomto krásném dnu podíleli a byli tam se mnou.
(Lenka)

Křesťanství mi vstoupilo do života teprve nedávno a poměrně nečekaně. V turnovském sboru hledám svou cestu k víře a postupně odhaluji i historické souvislosti evangelické církve v Česku. Pro další dílek do skládanky jsem si dojela do Ochranova. Do soboty 17. června to pro mne byl v podstatě abstraktní mytologický termín. Návštěvou Ochranova se mi ale církev zaryla opět mnohem hlouběji pod kůži. Síla místa, sdílený prožitek a strhující nadšení sestry Benigny učinily z tohoto duchovního výletu jeden z mých nejlepších
zážitků za dlouhou dobu. Děkuji za něj.
(Magda)

VÝLET DO OCHRANOVA
Milé sestry a milí bratři, přináším Vám reportáž z našeho sborového výletu do Ochranova tak, jak ji na základě
mého zadání vytvořila uměla inteligence (chat GPT.4 společnost OpenAI):

Dobrý den! Ráda vám pomohu sepsat reportáž z vašeho výletu do Ochranova. Zde je váš text:
Reportáž z výletu evangelického sboru z Turnova do německého Ochranova. V sobotu 17. června 2023 se členové našeho sboru z Turnova vydali na výlet do malebného německého města Ochranov. Tento výlet byl plný historických a kulturních zážitků, které nám přiblížily bohatou minulost tohoto místa.
Naše skupina se skládala z bratra kazatele Ondřeje Halamy, manželů Slavkových, studentky stážistky Sáry, rodiny Železníkových, rodiny Hoffmannových, sestry Lenky, sestry Magdy a mě se mými dětmi Emou a Eduardem. Po příjezdu jsme se setkali s farářkou místního sboru Benignou Carstens, která se ujala role našeho průvodce.
První zastávkou bylo Kirchensaal, kde je sborový sál. Ten byl nově opravený, celý krásně bílý, s novou podlahou,bílými lavicemi a kúrem, který byl však z důvodu stále probíhající rekonstrukce zavřený a nemohli jsme si tak prohlédnout varhany. Mohli jsem ale navštívit místní muzeum, kde jsme se seznámili s bohatou historií tohoto místa a dozvěděli se o významných událostech spojených s obnovou jednoty bratrské. Poté jsme navštívili místní hřbitov Boží pole, kde jsou pohřbeni významní členové této církve.
Následovala návštěva rozhledny na Hutbergu, odkud jsme měli úchvatný výhled na okolní krajinu. Bohužel, počasí bylo nestabilní a během našeho pobytu na rozhledně nás zastihla bouřka. Nicméně to nám nezkazilo náladu a dále jsme pokračovali v našem programu.
Poté jsme zamířili do hlavního sídla obnovené jednoty bratrské, kde jsme se seznámili se sálem, ve kterém se losují hesla. Byli jsme srdečně přivítáni a pohoštěni kávou, což nám dodalo energii do další části výletu. Dalším významným místem, které jsme navštívili, bylo památné místo, kde byl poražen první strom. Zde jsme si připomněli historický okamžik a vzdali hold zakladatelům jednoty bratrské. Náš výlet jsme zakončili návštěvou zámku v Berthelsdorfu. Zde jsme dostali zajímavý výklad o historii tohoto místa a měli možnost si prohlédnout výstavu obrazů. Navštívili jsme také místní sál, který slouží pro pořádání kulturních akcí. I přes nestálé počasí jsme si užili skvělý den plný poznávání a nových zážitků. Výlet do Ochranova byl nejenom kulturně bohatý, ale také přispěl k upevnění vztahů mezi členy našeho evangelického sboru.
Děkujeme farářce Benigně Carstens za její průvodcovství a vstřícnost během celého výletu. Rádi se vrátíme do Ochranova a pokračujeme v poznávání jeho historie a kulturního dědictví.
S úctou.

Jsem strašně zvědavá, co nám tyto nové technologie přinesou a zda se skutečně bude jednat o zlom v historii lidstva srovnatelný s vynálezem knihtisku nebo snad dokonce se vznikem řeči, jak se někteří odborníci domnívají. Rozumím všem obavám, pochybnostem i strachu z těchto změn, zároveň doufám, že to bude lidstvu ku prospěchu. Jedno je však za mě jisté, že bez lásky, dobra a Boha v srdci to nepůjde. Proto jsem ráda, že si toto mohu spolu s vámi všemi každou neděli připomínat a vyznávat.

Krásné léto všem.
Blanka

z červnového čísla

OCHRANOV
Pro České bratry, členy Unitas Fratrum, nebo chcete-li Moravany, jsou dvě veledůležitá místa ve světě. Kunvald, kolébka staré Jednoty bratrské a Ochranov,místo vzniku Obnovené Jednoty bratrské.
V loňském roce jsme si připomínali 300. výročí založení Ochranova také na stránkách tohoto sborového dopisu. Část členů našeho sboru se též účastnila slavnostních bohoslužeb v rámci oslav v Ochranově. Nyní se chystáme Ochranov opět navštívit. Být „Moravan“ a nenavštívit Ochranov? Jsme rádi, že někteří z účastníků zájezdu budou v Ochranově poprvé. Jako přípravu na návštěvu
berme těchto několik informací.
Připomínali jsme si 17. červen 1722, kdy byl poražen první strom na stavbu nové osady, Ochranov. Co bylo dál? Brzy došlo k založení čtvercového náměstí, dnešního Zinzedorfplatzu a prvních sborových budov, pohostinství, školy a Zinzendorfova sídla. Poté došlo k rozšiřování sídla prodlužováním ulic a výstavbě kvadratických čtvrtí. V roce 1727 žilo v Ochranově 220 obyvatel. V roce 1757 došlo k výstavbě sborového sálu a později domů sesterského a bratrského, jak bylo v Obnovené Jednotě tradicí. Roku 1730 vznikla reprezentační budova – dnešní „Vogtshof“, kde sídlí vedení ochranovské Jednoty. Zde se také každoročně ve zvláštním sále losují Hesla. V roce 1931 byl založen hřbitov na vrcholku Hutberg, který je spojen s městem lipovou alejí.
Součástí města byly od počátku malé řemeslnické dílny, živnosti a manufaktury. Od roku 1747 zde působil kupec Abraham Dürninger, obchodník s bavlnou, tabákem a plátny, tedy „koloniálním zbožím“. V 18. století patřila tato sborová firma k největším v celé Horní Lužici. K dalším významným obchodním společnostem patří výrobna známých „ochranovských hvězd“, a také Komenského knihkupectví. Dějiny „ochranovských“ ve světě jsou k vidění ve vlastivědném muzeu a také v etnografickém muzeu. Zde je vystaveno mnoho exponátů, které byly přivezeny v rámci misijních výprav do celého světa. V roce 1945, den po konci 2. světové války vypálila Rudá armáda centrum města. Byly zničeny 2/3 všech budov. Náměstí tak není původní. Současný sborový sál byl postaven v roce 1953, byl opraven Zinzendorfův „panský dům“, kde dnes sídlí diakonie a škola a internát pro duševně nemocné. V posledních letech pak byla rozšířena a dostavěna škola, kde sídlí vyšší střední škola a gymnázium. Důležitým místem pro městečko Ochranov je původní zámek v Berthelsdorfu, který je vzdálen asi dva kilometry z centra. Alespoň tyto památky chceme z části navštívit v rámci naší návštěvy.

 

z prosince 2021

ADVENT je prvním obdobím církevního (liturgického) roku. Délka adventního období je vymezena čtyřmi adventními nedělemi, přičemž čtvrtá adventní neděle předc hází Slavnosti Narození Páně (25. prosince). První adventní neděle, kterou období začíná, tedy připadá na některý z dnů v rozmezí 27.listopadu - 3. prosince. Čtvrtá adventní neděle naopak může připadnout na 24. prosince. Vánoční doba, která na advent navazuje, začíná po západu slunce Štědrého večera.
Významnými dny adventu jsou v liturgickém kalendáři mimo neděle svátky sv. Barbory (4. prosince), sv. Mikuláše (6. prosince), Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie (8. prosince) a svátek sv. Lucie (13. prosince).
V adventním období si křesťané připomínají dva příchody Ježíše Krista. Tomu druhému (na konci časů) věnují první část adventní doby do 16. prosince (zaměření liturgie i biblických textů k tzv. Poslednímu soudu, připomínka důstojnosti člověka a jeho povolání k péči o svět a dobro všech lidí). Druhá část adventu je zaměřena na bezprostřední přípravu na narození Ježíše Krista (první příchod). Změnu rázu adventní doby podtrhuje i třetí adventní neděle, nazývaná Gaudete (radostná).
Označení adventních nedělí jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá má původ v obchodním ruchu před Vánoci a s církevním rokem nebo tradicí nemá žádnou souvislost.

z listopadového čísla 2021:

Sborová slavnost k dvacátému výročí otevření modlitebny : v historickém objektu Na sboře je jistě příležitost k vyjádření vděčnosti, ale také k zamyšlení nad budoucností sboru. Jistě si v životě klademe otázku „co dál“, „jak dál“. Snažíme se formulovat vize a k jejich dosažení se snažíme formulovat strategii, jak se k uskutečnění vizí dopracovat. Profesionálové v tvorbě vizí provádějí nejprve tak zvanou „SWOT- analýzu“ ke stanovení výchozích podmínek. Zkoumají nejprve slabé a silné stránky dané společnosti, což je jakési vnitřní hodnocení, a pak hodnotí hrozby a příležitosti, což je hodnocení vnějších podmínek pro výhled do budoucnosti. Jaké jsou slabé a silné stránky sboru?. Asi každý z nás u sebe umí najít, kde má slabá místa ve svém životě i ve vztahu ke sboru. Silnou stránkou je sborová vzájemnost, ochota pomoci, ale především víra, láska a naděje, to jsou tři silné pilíře v životě sboru. Kromě těchto zmíněných „vnitřních“ vlivů jsou pro budoucnost sboru důležité vlivy vnější, tj. hrozby a příležitosti. Co nám hrozí? Především postupující rozdělování společnosti a to jak sociální, politické, generační, vzdělanostní apod. A jaké máme příležitosti? Máme u nás svobodu slova, sociální sítě, sociální služby, nová media a technologie. Jenže nad vnějšími i vnitřními vlivy v případě života křesťanského sboru stojí otázka: „Co od nás chce Bůh?“ Vraťme se do historie k časům, kdy začínala Jednota bratrská tvořit svoji vizi. R. Říčan v knize „Dějiny Jednoty bratrské uvádí skutečnost, že bratři velmi dobře formulovali vhled do praktické služby a do své vize instalovali pohled na „věci služebné“. Církev má být „sloužící“, má člověka přivádět na cestu církve „podstatné“. Služebná církev se, dle bratrského názoru, projevuje ve „viditelných shromážděních křesťanského lidu po všem světě.“ Ekumenická myšlenka byla v Jednotě bratrské, a doposud je, velmi důležitá. Úkol kázání je především v kázání biblické zvěsti, vzdělávání a vést sborově výchovnou činnost. V dobách počátků života Jednoty bratské se uplatnilo nové sdělovací medium, technologie, jíž se stal nedávno objevený knihtisk. Bratři knihtisku krásně využili. To je pro nás výzva, abychom se pokusili využít nových medií a technologií ke službě zvěstování dobré zprávy o Bohu. A tak pro náš sbor do dalších dvaceti, třiceti… let přijmeme výzvu k posílení služebnosti a to jak „dovnitř“ sboru, tak také do našeho okolí, do rodin, do pracovního prostředí i do školy i do věcí veřejných. Nabízí se využití i moderních instrumentů a přístupů, výtvarného a dramatického umění, hudby apod. Určitě přitom můžeme rozvíjet dary v životech členů sboru. Užitečné je rozvíjení gramotnosti v přístupu do virtuálního světa internetu, zvěst o Boží milosti má zde právem také místo. Neměli bychom opomíjet vzdělávání v rozpoznávání hrozeb např. z „kyberprostoru“, kde vládne záplava dezinformací, lživých emailů záměrně rozšiřovaných za účelem rozdělení společnosti. Co tedy doporučit sboru? Pán Ježíš v kázání Na hoře (Mt 5. 16.) říká: „Tak sviť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré a chválí Hospodina“. Ano, světlo spojuje, zachraňuje, udává směr, tma rozděluje, vytváří chaos, bolest, ztracenost mezi lidmi. Proto lze do příštích časů života sboru vyslovit přání, aby byl sbor světlem do rodin, do míst kde žijeme a konec konců i do politiky. „Tak sviť světlo vaše….“. (Petr Moos)

ze zářijového listu 2021

150 LET OD ZALOŽENÍ SBORU V POTŠTEJNĚ: V neděli 12. září se koná ve východočeském sboru v Potštejně sborový den. S ročním zpožděním, které je dáno loňskou situací, si chceme s vděčností připomenout vznik prvního sboru Obnovené Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě. K ustavení sboru z rozhodnutí Ředitelství Unitas Fratrum v Ochranově došlo 16. října 1870. Stalo se tak v Potštejně, v domku u Suchánků, kdy se jedenadvacet dospělých osob a šest dětí rozhodlo pro členství v Jednotě bratrské. Tuto událost popsal bratr Adolf Vacovský ve své stati o počátcích Jednoty takto: „Malý, zjevně velmi prostý a chudobný sboreček stal se kořenem, z něhož po čase vyrostl strůmek Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě. Tichá chvíle 16. října 1870 v malé chaloupce potštejnské zůstane proto ve vděčné paměti všech, kteří si uvědomují, že pohrdati malými začátky znamená pohrdati nabízenou milostí Páně a že i z nepatrných počátků může mnohým dalším vzejít požehnání“.

 

Historie našeho sborového domu po 20 letech.  V listopadu 2000 jsme předali dům stavební firmě. Ta ještě dokončila „destrukci“ snesením střechy, krovů a vnitřních trámů (druhé foto). Z celé rekonstrukce malá statistika: Proběhlo celkem 34 dobrovolných brigád, kterých se účastnilo celkem 35 členů a přátel sboru. Dva bratři byli z Německa a jeden z Ukrajiny. Vyvezlo se 15 velkých kontejnerů – počítáme-li 9 m3 , pak je to 135 m3 materiálu.

A vyúčtování:

Kupní cena : 1. 400 000,- Kč

Firma Stavko : 3. 006 480, – Kč

Ostatní náklady : 239 990, – Kč

celkem: 4. 646 470, – Kč

Nelze skončit jinak nežli zvoláním „Soli Deo gloria“ – samému Bohu sláva

 

OBNOVENÉ WEBOVÉ STRÁNKY: Po delším čase došlo k obnovení webových stránek České misijní provincie UF – Ochranovského seniorátu. Nejde jenom o nový vzhled ale také předně o jednodušší obsluhu. Proto se na stránkách dočtete o významných seniorátních událostech a chystaných i uskutečněných akcích. Právě tam bude také vždy k dispozici další číslo NBL. Dnes jsou tam v sekci DOKUMENTY uloženy již všechna čísla od roku 2007, kdy NBL získaly svou elektronickou podobu.

Stránky navštívíte na adrese http://www.jednotabratrska.cz/

 

z dubnového listu 2021:

Zmrtvýchvstalý Kristus

Ježíš je teď mezi námi novým způsobem jako Kristus zmrtvýchvstalý, Kristus, který je všude, za hranicemi prostoru a času. Na Velký pátek jsme mohli vidět vztah veškerého lidstva k Bohu: to, co bychom měli milovat, zabíjíme. Bojíme se daru, který by nás osvobodil. O velikonoční neděli slavíme Ježíšův návrat do světa, který jej zavrhl. Pokud se vám stalo, že jste někde byli odmítnuti, pak víte, jak nepříjemné je vracet se do středu těch, kteří řekli: „My tě nechceme.“ Nicméně to je právě to věčné mystérium, které slavíme: Bůh se vždy vrací zpět do světa, který z nějakého neuvěřitelného důvodu Boha nechce. Je téměř nemožné uvěřit, že by to mohla být pravda. A přece Ježíš ve své pokoře nachází cesty zpět. Ježíš ví, že se nám zprvu nelíbilo to, co nám musel říkat. Nebyli jsme připraveni na tolik svobody a na tolik pravdy. V jediném historickém okamžiku nedokáže lidstvo unést tolik reality, či tolik lásky. A tak musel Bůh přijít zpět ve skryté podobě. Bůh se musel vracet zpět jakoby potajmu, jako nějaký podvratný živel – Kristus zmrtvýchvstalý. Nyní může být všude a my jej nemůžeme lapit. Nedokážeme ho ani přesně pojmenovat. Vždy se nějak může vlamovat do našich životů – novým a nečekaným způsobem. Takový je ten zmrtvýchvstalý Kristus, na kterého svět nikdy není připraven a nikdy jej neočekává – a co je smutné – ani jej nechce. To je Kristus, jenž oživuje svou církev, Kristus, jenž je navždy mimo naši kontrolu. Richard Rohr

 

ŽIVOT SBORU ZA ČASU KORONAVIRU 2021:

Nedělní bohoslužby jsme neukončili. Ostatní život sboru se ale dlouhodobě zastavil. Dětské a sborové neděle, biblické hodiny, setkání dorostu, Večery Na Sboře, nekonal se podzimní Sborový den – a mohli bychom pokračovat. Některá setkání probíhají online, ale osobní setkání nenahradí. Schází nám blízkost druhých. K našemu povzbuzení otiskujeme zamyšlení emeritního biskupa ŘKC Františka Radkovského ze serveru Christnet.

Celá situace nás vede k pokoře. Lidstvo dosahuje velkých úspěchů (teď přistálo úspěšně na Marsu a provádí jeho výzkum) ale setkává se s událostmi, na které nestačí a které mocným způsobem ovlivňují celé lidstvo. Koronavirová pandemie je velice nakažlivá a ve svých novějších mutacích ještě mnohem víc. Vede to k velkému omezení styku mezi lidmi a k zásadní izolaci. Je problém se školní výukou, s pracovními kontakty ve výrobních podnicích, ve veřejném stravování a ubytování, v izolaci starší generace a jejím pocitu opuštěnosti, v kultuře a sportu, v cestování a v dalších ohledech. Velký problém je s bojem proti této pandemii. Jsou vyvinuty vakcíny, které se zdají být účinné, ale zatím s nimi není dostatek zkušeností, aby se dala spolehlivě určit délka jejich ochrany proti nákaze. Jde ovšem třeba vidět i pozitivní skutečnosti. Velká obětavost a velké nasazení lékařů, sester a zdravotnického personálu a všech dalších ve službě nemocným kovidem, i když jim jde o zdraví a o život. A celkově velká solidarita mezi lidmi a národy, včetně snahy o pomoc ekonomicky slabým zemím. Všichni totiž vědí, že naději na výhru s touto zákeřnou nemocí může mít jen celé lidstvo společně. Vím, že zde neuvádím nic nového, ale chci tímto způsobem zdůraznit fakt nezajištěnosti, a především u starší generace skutečnost vážného ohrožení. Je nutné zdůraznit, že mi nejde o vzbuzování strachu, ale naopak o hledání jistoty a bezpečí. Ty lze ovšem najít pouze s vírou v Boha. Zde mohu nabídnout vlastní zkušenost, kdy při věku přes 81 let si musím zvykat – nikoliv na smrt, ale na setkání s Pánem a těšit se na to, až budu moci spočinout v jeho náruči. Smrt mě samozřejmě čeká taky a moc se na ni netěším, ale je to jen krátký přechod do trvalého stavu u Boha. A na ten je třeba se dobře připravovat, aby se pro nás stal očekávanou jistotou.

Každý den se ve 12.00 spojme v přímluvných modlitbách takovou formou, jaká je komu blízká a jakou komu Duch svatý položí na srdce.

Modleme se:

• za všechny země světa a za všechny lidi zasažené koronavirem, za všechny pozůstalé, kteří byli zasaženi smrtí svých blízkých a milovaných,

• za všechny mocné tohoto světa, za členy vlád a úřadů a za všechny, kdo se snaží skrze preventivní opatření zabránit eskalaci šíření epidemie,

• za všechny lidi dobré vůle, aby respektovali nutná preventivní opatření, chovali se zodpovědně k sobě i ve vztahu k druhým, nepodléhali panice, zoufalství a rezignaci, ale nacházeli potěšení a naději v Pánu Bohu a přijetí a porozumění v kruhu svých blízkých,

• za lékaře, zdravotní sestry, zdravotnické záchranáře, hasiče, vojáky a policisty a mnohé další pomáhající profese, které přicházejí do styku s lidmi a jsou zvláště v těchto dnech vystavené náporu fyzickému i psychickému, aby měly dostatek síly a také odvahu vydržet a nepodléhaly rezignaci,

• za děti, studenty, aby měli v této době sebedisciplínu k učení a zvládali úkoly na ně kladené, aby nepodléhali pasivnímu trávení volného času a zahálce, ale nacházeli inspiraci k vlastnímu rozvoji,

• za učitele, aby dokázali správně motivovat žáky a studenty k samostudiu,

• za církve, duchovní a pastorační pracovníky, aby i v době zavřených kostelů, měli srdce otevřené pro lidi v jejich potřebách a mohli moudře a správně využít všech dostupných prostředků ke zvěsti evangelia prostřednictvím internetu, pastoračních rozhovorů, telefonů či jiných komunikačních kanálů,

• za pokoru a odevzdanost celé situace Pánu Bohu, za ochranu před nákazou, za milost pokání a novou orientaci na nepomíjející hodnoty v životě mnohých lidí.

Amen.

 

Modlitba v čase koronavirové epidemie

Prosíme, Pane, za uzdravení všech, kteří se nakazili,

všude na světě, kam se jen virus rozšířil.

Prosíme tě za ty, kdo již ztratili své blízké,

i za ty, které o ně nemoc ještě připraví.

Prosíme tě za lékaře, sestry a ostatní zdravotníky,

dej jim inspiraci v jejich péči a chraň jejich vlastní zdraví.

Prosíme tě za moudrost pro vědce, kteří všude na světě

s nejvyšším úsilím hledají lék.

Prosíme tě za veřejné činitele, kteří musí přijímat těžká rozhodnutí

a rozhodovat o izolaci a karanténě, aby zastavili virus;

prosíme tě ale i za ty, kteří jejich rozhodnutí těžce nesou

a mají pocit, jako by byli uvězněni.

Prosíme tě za všechny, kdo jsou nespravedlivě stigmatizováni

pro svou rasu, národnost nebo etnickou příslušnost.

Spolu se všemi křesťany na tomto světě

chceme přinášet Kristovu uzdravující přítomnost a pokoj

do těchto těžkých časů plných bázně.

Prosme také Boha, aby nám v této celosvětové krizi nedal zapomenout

na miliony Božích dětí, které žijí v místech bez zdravotní péče.

Ať Bůh otevře naše srdce, ale i naše materiální zdroje a naši politickou vůli k pomoci,

aby se naděje na lepší budoucnost mohla stát realitou pro všechny Boží děti.

O to prosíme tebe, Bože, náš stvořiteli,

pro utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista, který nás vykoupil,

v síle Ducha Svatého, který v nás uskutečňuje Boží vůli.

Amen

(Podle modlitby Rev. Dr. J. Herberta Nelsona z Presbyterní církve v USA), vloženo na stránky 28.3.2020

                                   

**************************************************************************************************************************************************************
 

Dopis církví v Británii církvím v členských státech Evropské unie 2020

31. ledna 2020 ve 23.00 greenwichského času již nebude Spojené království členem Evropské unie.

Čtyři britské církve adresovaly vedení Českobratrské církve evangelické svůj dopis ujišťující o budoucí spolupráci:

Milé sestry a milí bratři, v pátek 31. ledna 2020 ve 23.00 greenwichského času již nebude Spojené království členem Evropské unie. Spojené království opouští EU, ale neopouštíme Evropu. Naše církve po staletí přispívaly k rozvíjení křesťanské tradice v Evropě, a také z ní hojně čerpaly. První evangelizátoři přišli na britské ostrovy s římskou říší. Po nich následovaly misie sv. Augustina z Canterbury (která původně pocházela z dnešní Itálie) a sv. Kolumby z Iony (dnešní Irsko). Víra křesťanů na těchto ostrovech má od počátku své kořeny v evropské církvi. Dopad reformace v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku významně přispěl církvím, společnostem a národům na našich ostrovech, což se projevuje dodnes. Naše církve mají sbory v mnoha městech v Evropě a udržujeme úzké společenství s partnerskými církvemi napříč kontinentem. Zůstáváme nadále evropskými církvemi, jako součást jedné velké celosvětové církve. Oslabení politických vazeb a odpovědnosti neovlivní ani nebude překážet našemu závazku vůči partnerům v jiných částech Evropy. Budeme i nadále naplno hrát aktivní roli v rámci evropských ekumenických organizací a podporovat naše sbory a partnery v dalších částech Evropy. Naše církve budou i nadále prosazovat hodnoty, které s vámi sdílíme, prosazovat mír a chránit lidská práva a důstojnost.

   

********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************

VOLBA KAZATELE 2019

Podle Řádů církve sbory na svém sborovém shromáždění volí svého kazatele/kazatelku. 31. 12. 2019 končí kazateli doba, na kterou byl volen již před deseti lety. Rada starších (RS) se rozhodla pro opakovanou volbu současného kazatele. Tato volba může být nejdéle na dva roky. RS připravila nutné podklady a požádala Synodní radu o souhlas. Souhlas k opakované volbě byl udělen, a proto svoláváme na neděli 13. 10. 2019 sborové shromáždění, které bude mít jediný bod, volbu kazatele. Právo volit kazatele mají členové s hlasovacím právem. Řády to definují takto:

Práva a povinnosti členů církve

1. Církev poskytuje svým členům duchovenskou a pastýřskou péči, církevní služebnosti a účast na správě církve.

2. Od svých členů žádá, aby pilně četli Písmo svaté, aby setrvávali v bratrském obecenství života kolem Slova Božího a svátostí, vychovávali spolu s církví své děti ve víře, společně oslavovali Boha, osvědčovali svou víru životem podle evangelia, v lásce sloužili svým bližním a nesli odpovědnost za zajištění hmotných potřeb církve.

3. Hlasovací právo mají členové, kteří plní své povinnosti v církvi a jsou starší 18 let.

6. Staršovstvo zapíše do tohoto seznamu všechny členy sboru starší 18 let, kteří se činně podílejí na životě sboru, především též účastí na jeho  shromážděních.

 

VOLBA KAZATELE V neděli 13. října se sešla sborová rada, aby volila kazatele. Sešlo se celkem 24 členů s volebním právem.

Na dva roky – od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 byl zvolen kazatelem bratr Ondřej Halama. 

 

********************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************

Vztah naší společnosti k životnímu prostředí a probíhajícím změnám klimatu.

Všichni zakoušíme dopady změn klimatu. Citlivěji vnímáme výkyvy počasí, sucho a problematiku oteplování planety. Jako lidstvo stojíme před dalekosáhlými hrozbami nedostatku pitné vody, snižující se biodiverzity, neobyvatelnosti celých oblastí planety a stěhování milionů lidí. Rozsah problémů mnohé ochromuje. Někteří se snaží situaci ignorovat nebo zlehčovat. Jiní se spoléhají na to, že žijeme ve šťastnější části světa a že se nás změny nedotknou. Jsou však také lidé, které tato situace hluboce trápí a snaží se nejhoršímu podle svých sil zabránit. Někteří přitom propadají chmurám, že vztah člověka ke stvoření se již nezdaří změnit včas.
Připojujeme se k lidem, kteří chtějí v této situaci jednat a kteří si uvědomují odpovědnost za svět. Jako křesťané se nechceme vzdát naděje. Myšlenka stvoření nám pomáhá pochopit, že všechno živé je jedinečné a že Bůh v něm stále působí. To nám dává naději, že každý člověk může přispět k nápravě a stát se inspirací pro druhé. Je třeba solidarity s těmi, kteří změny klimatu nezavinili a na které dopadají nejvíce. Nadějí jsou pro nás mladí lidé, kteří si uvědomují, že budoucí podobu světa je třeba řešit dnes a tlačí na politiky, aby jednali. Podporujeme rozvoj čistých forem energie, ústup od fosilních paliv a zodpovědné zacházení s krajinou. V Českobratrské církvi evangelické chceme hledat všechny možné a dostupné prostředky, abychom náš vlastní podíl na změně klimatu snížili.
Naše společnost se ve vztahu ke klimatickým změnám mylně rozděluje na „aktivisty“ a „realisty“. Globální změny se týkají nás všech. Nepomůže již pouze dobrovolná skromnost jednotlivců, ani změny jen v jedné části světa. Všichni musíme změnit své smýšlení a podílet se na záchraně prostředí. Proto se obracejme na politiky na všech úrovních, na Parlament a vládu ČR, občanskou společnost a všechny jednotlivce, aby situaci vzali vážně a jednali moudře, odpovědně a solidárně, aby se podařilo zpomalit změny klimatu a zastavit ničení životního prostředí.

*************************************************************************************************************************

ostatní sbory a jejich popis jsou uloženy v “zajímavostech” na těchto stránkách

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

 

VEČEŘE PÁNĚ A DĚTI 2019

Otázka účasti dětí na VP se objevuje v souvislosti rostoucího zájmu o VP jako součást bohoslužby církve a jejího života vůbec, který je možno sledovat v posledních několika desetiletích ve většině evangelických církví v Evropě. Tento zájem je jistě veden mnoha různými činiteli, ale celkově je třeba v něm vidět především projev teologicky oprávněného a vítaného obnoveného pohledu na základní povahu a roli bohoslužby v životě církve. VP pozbývá charakteru výlučné, na výjimečné příležitosti omezené, případně jen úzkému okruhu oprávněných komunikantů vyhrazené slavnosti a stává se opět ústrojnou součástí evangelické (křesťanské) bohoslužby. Bývá slavena častěji, někde opět každou neděli. V této situaci přirozeně vyvstává potřeba formulovat, čím vlastně VP v životě církve je a komu je určena – kdo k ní smí být připuštěn či pozván. Tyto dvě otázky spolu navzájem úzce souvisejí. K závěru, že je zásadně dobře možné, aby se VP plně účastnily pokřtěné děti ještě před tím, než projdou konfirmační přípravou a konfirmací, vede několik závažných věcných důvodů. Především jde o logický důsledek rozhodnutí křtít nemluvňata. Považujeme-li křest nemluvňat za plnohodnotný, bez nutnosti jeho pozdějšího doplňování, není sice nutno automaticky nemluvňatům sloužit VP, ale je velmi obtížné odepřít VP těm pokřtěným, kteří o účast na ní projeví zájem. Takové odpírání by vedlo k pojetí dvojího členství v církvi, což je obtížně biblicky zdůvodnitelné. To, co zde bylo řečeno o základní povaze VP, velmi ztěžuje představu jakékoli skupiny uvnitř církve, která by byla z účasti na VP apriorně vyloučena – např. z důvodu nedostatečné vyspělosti.

Večeři Páně mohou přijímat také pokřtěné děti, které samy nebo prostřednictvím rodičů vyjádří svou víru a touhu po obecenství Kristova stolu. Pokud večeři Páně nepřijímají, je vhodné, aby děti byly v obecenství Kristova stolu alespoň přítomny. Staršovstvo seznámí členy sboru s konkrétním postupem, podle kterého mohou pokřtěné děti přijímat večeři Páně.

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

 

 

článek ze Sborového listu -červen 2019:

Radujme se vždy společně

 Radujeme se, když vyjde slunce.

Když jsou nám přátelé oporou.

Radujeme se z víry.

Radost můžeme sdílet.

Jaké jsou její zdroje?

Co nám v ní brání?

Je potřeba radovat se vždy?

A je potřeba radovat se společně?

Kdo tvoří společenství?

Proč je důležité?

Umíme pečovat o vztahy s lidmi kolem nás?

A o vztah k Bohu, který nás přesahuje?

Kam sahají hranice času, hranice věčnosti?

Českobratrská církev evangelická vznikla před 100 lety. Z radosti. Z vděčnosti. Z touhy po společenství.

Odkud jdeme? Kdo jsme? A kam směřujeme?

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Staršovstvo a kazatel sboru

  

 

Pro vaše příspěvky sboru můžete využít převod na účet:

3534802319 / 0800

 

Informace na adrese:

Ondřej Halama – kazatel   

mobil: 737 976 030 , email: turnov@evangnet.cz

Na Sboře 80, 511 01 Turnov

                                           

Jitka Pernerová– kurátorka

Ohrazenice 195, 51101Turnov